Článek
Šest let jsme spolu vycházely bez problémů
V pronajatém bytě jsem bydlela od třiceti let. Majitelka paní Hana žila o několik ulic dál a náš vztah byl vždycky bezproblémový. Nájem jsem posílala včas, drobné opravy řešila sama a ona do bytu téměř nechodila.
Pak jsme se s partnerem rozhodli koupit vlastní bydlení.
Majitelce jsem zavolala a oznámila, že podle smlouvy za tři měsíce končím. Čekala jsem, že ji to možná zamrzí.
Místo toho se její chování změnilo téměř okamžitě.
Najednou potřebovala byt neustále kontrolovat
Nejdřív chtěla přijít zkontrolovat stav koupelny. O týden později potřebovala vidět kuchyň a potom radiátory.
Při každé návštěvě něco našla.
Na podlaze byl podle ní škrábanec, který tam dřív nebyl. Dvířka kuchyňské linky se prý zavírala hůř a na zdi objevila malou skvrnu.
Za šest let mi přitom nikdy nic podobného nevytkla.
Pak mi poslala zprávu, že byt musí být při předání „uveden do původního stavu včetně všech poškození“.
Začala jsem tušit, kam to směřuje.
Pak přišla řeč na kauci
Při nastěhování jsem skládala kauci ve výši dvou nájmů. Když jsem se zeptala, kdy mi ji po předání vrátí, paní Hana odpověděla, že se nejdřív musí spočítat náklady na opravy.
Najednou mluvila o malování celého bytu, opravě podlahy a dokonce výměně části kuchyňské linky.
To už jsem se ozvala.
Naštěstí jsem při nastěhování nafotila téměř celý byt. Na starých fotografiích byl vidět i škrábanec na podlaze, který mi teď chtěla připsat.
Jedna fotografie změnila tón
Poslala jsem jí původní snímky a navrhla, že při předání sepíšeme podrobný protokol.
Zároveň jsem ji požádala, aby mi všechny údajné škody poslala písemně.
Odpověď přišla až druhý den.
Najednou už podlaha nebyla takový problém. Kuchyňská linka podle ní možná potřebovala jen seřídit a o kompletním malování přestala mluvit úplně.
V tu chvíli jsem pochopila, že největší chyba nebyla žádný škrábanec.
Problém byl, že jsem se rozhodla odejít.
Kauci jsem nakonec dostala zpátky
Při předání bytu byla majitelka chladná, ale žádná velká hádka se nekonala. Odečetla mi jen malou částku za jednu skutečně poškozenou žaluzii a zbytek kauce poslala.
Když jsem naposledy zavírala dveře, cítila jsem hlavně úlevu.
Šest let jsme spolu vycházely dobře. Stačilo ale oznámit odchod a během několika dní jsem měla pocit, jako bych byt celou dobu ničila.
Od té zkušenosti dělám při každém stěhování jedinou věc.
Fotím.
Protože dobré vztahy jsou příjemné. Ale když přijde na několik desítek tisíc korun, stará fotografie poškrábané podlahy může být nakonec mnohem užitečnější.
