Tomáš Krejčíř - od sektáře k farmáři. Jak ztratil vše a našel nový život

Tomáše Krejčíře si většina lidí pamatuje jako výrazného herce ze seriálů a televizních pořadů. V době, kdy byl na vrcholu, však udělal krok, který mnohé překvapil — přidal se k mormonské církvi. Tehdy tomu věřil. Byl přesvědčený, že našel něco čistého a pevného, co mu dodá řád.

Jenže postupně se ukázalo, že přísná pravidla omezují prakticky všechno. Nabídky na role odmítal, protože nesplňovaly náboženské zásady. Nemohl točit reklamy, nemohl přijmout určité postavy, někdy ani scénáře. V jednu chvíli se víra stala tak silným filtrem, že mu brala profesi, která ho celý život živila.

K tomu navíc rostl tlak i doma. Rodina se přizpůsobovala životu v sektě, ale ne všem to bylo příjemné a časem se napětí mezi duchovním světem a běžným životem stalo až nesnesitelné.

Rozchod s vírou nebyl jednoduchý. Byl to proces plný pochybností, hádek i strachu z neznáma. A i když si tím Krejčíř otevřel dveře ke svobodě, zároveň přišel o manželství a ocitl se v situaci, kdy musel začít znovu bez jistot, na které byl zvyklý.

V tu dobu se v jeho životě objevila Petra, lékařka, která se stala jeho partnerkou i oporou. Společně začali budovat novou kapitolu tentokrát mimo sektu, bez hlídání, bez povinností, bez církevních zákazů. Krejčíř poprvé po letech dýchal volně.

Místo návratu do herectví se vrhl do podnikání. S partnerkou vybudovali moderní oftalmologické a estetické centrum. Z malého projektu se stala prestižní klinika, která rostla rychleji, než kdokoliv čekal.

Po letech ji prodali — rozhodnutí, které jim otevřelo možnosti, o jakých se jim dřív ani nesnilo. Krejčíř si však nevybral odpočinek ve městě ani luxusní dovolené. Jeho další krok byl mnohem nečekanější.

Po prodeji kliniky si Krejčíř koupil bývalý mlýn a proměnil ho v plnohodnotnou farmu. Dnes vstává brzy ráno, stará se o desítky zvířat, opravuje ploty, tahá balíky sena a tvrdí, že konečně našel práci, po které celý život toužil — skutečnou, ruční, poctivou.

Přiznává, že dřív si myslel, že štěstí je v možnostech. Dnes říká pravý opak. Život na venkově mu dává klid, řád a hlavně pocit, že každý den dělá něco opravdového ne před kamerami, ale pro sebe a vlastní rodinu.

Občas si před kameru ještě stoupne, ale úplně jinak než dřív. Už nebere všechno, nepodřizuje se nikomu a neřeší, jaké to bude mít následky. Hraje, jen když mu to dává smysl. A vždycky se vrací na farmu — místo, kde je podle svých slov nejvíc doma.

Jeho příběh má zvláštní oblouk. Od slavné kariéry přes náboženské omezení až k naprosté svobodě. A i když cesta nebyla jednoduchá, Krejčíř dnes působí jako člověk, který přesně ví, proč musel projít vším, co ho potkalo.

Zdroje: