Článek
Štědrý den jako den magie a symbolů
Štědrý den nebyl jen očekáváním dárků, ale především dnem klidu, smíření a magie. Podle lidové víry se v tento den rozhodovalo o zdraví, štěstí i hojnosti v nadcházejícím roce. Proto vzniklo množství pravidel, zvyků a rčení, která se předávala z generace na generaci.
Co se má na Štědrý den dělat
Základem byl půst až do štědrovečerní večeře. Kdo vydržel, měl prý spatřit zlaté prasátko – symbol bohatství a štěstí. Neméně důležitý byl klid a smíření. Hádky se považovaly za nebezpečné, protože platilo rčení:
„Jaký je Štědrý den, takový bude celý rok.“
Pod štědrovečerní ubrus se často dávaly mince, obilí, hrách nebo česnek – pro zdraví, ochranu a dostatek. Ke stolu si měla sednout celá rodina a nikdo nesměl vstát dřív než ostatní.
Štědrovečerní večeře
Co se naopak nesmělo
Jedním z nejznámějších zákazů bylo praní prádla. Lidové rčení varovalo:
„Kdo pere na Štědrý den, pere rubáš.“
Rubáš byl posmrtný oděv a praní symbolicky přivolávalo smrt nebo neštěstí.
Zakázáno bylo také zametání a vynášení smetí, aby se z domu „nevymetlo štěstí“. Nepůjčovaly se peníze a nemělo se pracovat – Štědrý den patřil rodině a klidu.
Věštění a vánoční zvyky
Štědrý večer byl ideální čas pro věštění budoucnosti. Dívky házely střevícem ke dveřím, lité olovo nebo vosk odhalovalo osud a rozkrájené jablko ukazovalo zdraví – hvězdička znamenala štěstí, křížek varování.
Oblíbené bylo také pouštění lodiček ze skořápek ořechů. Směr plavby naznačoval, zda někdo zůstane doma, nebo ho čeká změna.
Lití olova
Regionální tradice
Zvyky se lišily podle krajů. Na Moravě se pod ubrus kladly plodiny a dětem se na čelo dělal křížek z medu. Ve Slezskudostávala část vánočky i zvířata, aby byla zdravá. V horských oblastech se kolem stavení chodilo se světlem jako ochranou před zlem.
Společným zvykem napříč kraji byl talíř navíc pro pocestného – symbol pohostinnosti a otevřeného srdce.
Vánoční tabule
Vánoční moudro na závěr
Ať už dnes staré zvyky dodržujeme doslova, nebo jen symbolicky, připomínají nám to podstatné: zastavit se, být spolu, odpustit si a přát si navzájem dobro.
Zdroje
České lidové pranostiky
Lidové zvyky a obyčeje (Čechy, Morava, Slezsko)
Etnografické publikace o vánočních tradicích
Ústní lidová slovesnost a regionální tradice
