Článek
Když jsem dokoukala seriál Markovič, nemohla jsem to jen tak vypnout. Hojer, Straka… ten chlad, ty výslechy, ta atmosféra. A tak jsem začala hledat, co je skutečnost a co film.
A zjistila jsem, že těch případů bylo mnohem víc.
Že to nebyl „jen“ Hojer.
Že tenhle muž se celý život díval na věci, které si my ostatní ani nechceme představit.
Ladislav Hojer: když zlo nemá výčitky
Hojer vraždil ženy na přelomu 70. a 80. let. Brutálně. Bez slitování. Některé činy měly až děsivé sexuální prvky.
To, co mě šokovalo nejvíc, nebyla jen brutalita. Ale fakt, že při výsleších působil klidně. Jako by mluvil o něčem obyčejném.
Markovič byl u jeho dopadení i výslechů. Musel s ním sedět hodiny. Dny. Snažit se pochopit člověka, který necítil lítost.
Hojer byl v roce 1986 popraven.
Jiří Straka: spartakiádní vrah
Pak přišel případ, který si pamatuje celá generace – spartakiádní vrah.
Straka byl mladistvý. A právě to děsí. Útočil na ženy, některé zavraždil. Praha byla plná strachu.
Markovič vedl tým, který ho dopadl. Představte si ten tlak – veřejnost vyděšená, pachatel mladý, brutální činy.
Straka dostal dlouholetý trest.
Miroslav Stehlík: sériový násilník
Stehlík napadl desítky žen. Dvě z nich nepřežily. Dlouho unikal.
Tehdy nebyly kamery na každém rohu. Žádné DNA databáze. Jen výslechy, spojování detailů, práce v terénu.
Byl odsouzen k trestu smrti.
Antonín Vorel: 34 bodných ran
Tenhle případ je pro mě jeden z nejvíc znepokojivých. Starší žena ubodaná desítkami ran. Pachatel s nízkým IQ, sexuální motiv.
Markovič se podílel i na tomto vyšetřování. A podle jeho pozdějších vyjádření právě takové případy člověka psychicky ničí.
Střelec z Prokopského údolí
V roce 1968 byly zastřeleny dvě třináctileté dívky. Pachatel František Zenker.
I tento případ se dotkl Markovičovy kariéry. A jen když si představím rodiče těch dětí… je mi úzko.
Vražda U Dvou koček
Brutální vražda v pražské restauraci. Oběť byla ubodána a pachatelé se snažili zahladit stopy.
Další případ, který ukazuje, že Markovič neřešil jen sériové vrahy, ale i extrémně surové jednotlivé činy.
Co mě na tom vlastně zasáhlo
Nejsem policistka. Nejsem psycholog. Jsem obyčejná žena.
A když si uvědomím, že tenhle muž seděl proti lidem, kteří dokázali takové věci… a přesto si podle kolegů zachoval klid, víru a lidskost…
To je možná silnější než samotné zločiny.
Seriál je napínavý. Ale skutečnost je ještě syrovější.
A já si po tom všem říkám jediné – někdo tu práci dělat musel. Někdo musel sedět naproti zlu, aby ostatní mohli žít v bezpečí.
A tím někým byl i Jiří Markovič.
Zdroje:
- Extra.cz – životopis a nejznámější případy včetně Hojera, Straky a Vorla
- Novinky.cz – recenze dokumentu o případech Jiřího Markoviče
- Dokumentární série Případy Jiřího Markoviče
