Článek
Zvířata vyhledávají alkohol zcela úmyslně. Zatímco lidské motivy jsou lecjaké, v divočině rozhoduje přežití, sex i prevence proti parazitům.
Etanol se v přírodě objevil už před 100 miliony let, když kvetoucí rostliny začaly plodit sladké ovoce a nektar, do kterého se pustily kvasinky. Dnes na zkvasitelný cukr narazíte všude – od mírného pásma po tropy, kde přezrálé plody palem dosahují síly desítky (přes 10 % alkoholu).
„Odkláníme se od myšlenky, že ethanol je něco, co užívají jen lidé. Většina zvířat, která žerou sladké ovoce, s ním do styku jednoduše přijít musí,“vysvětluje Kimberley Hockings z University of Exeter.
Kalorie především. Být opilý se v divočině nevyplácí
Pro drtivou většinu druhů je alkohol především vydatný zdroj energie. „Zvířatům jde o kalorie, nikoliv o intoxikaci. Z ekologického hlediska totiž není výhodné být opilý, pokud lezete po stromech nebo vás v noci obklopují predátoři. Takové geny se dál nepředají,“ upozorňuje Matthew Carrigan z College of Central Florida.
Přesto má etanol pro řadu tvorů nečekané praktické využití:
- Lék proti parazitům: Samičky octomilek kladou vajíčka do kvasícího ovoce, aby je ochránily před parazity. A pokud už larvy napadne vosa, samy zvýší příjem alkoholu, aby se jí ubránily.
- Dezinfekce domova: Kůrovec Xylosandrus germanus potřebuje alkohol k tomu, aby mu v norách ve stromech nerostly plísně.
Ztráta zábran i řešení rozchodu
Alkohol však mění chování i v říši zvířat – a nejde jen o neopatrnost. Vědci zjistili, že etanol u některých druhů odbourává zábrany a usnadňuje hledání partnera.
Samičky octomilek jsou pod vlivem daleko méně vybíravé
a páří se s více samci.
A samci? Ti po alkoholu sáhnou ve chvíli, kdy od samičky dostanou „košem“. Podobné vzorce chování vědci pozorují i u laboratorních hlodavců.
Mimo laboratoře jsou zdokumentovaní hlavně primáti. Chápan středoamerický běžně požírá fermentované plody mombínu s obsahem 1 až 2,5 % alkoholu a západoafričtí šimpanzi s oblibou popíjejí zakvašenou palmovou šťávu.
Šimpanzi mohou získávat etanol v přírodě hlavně dvěma způsoby. Prvním jekonzumace fermentovaných rostlinných šťáv. V oblasti Bossou v Guineji badatelé dlouhodobě pozorovali, že šimpanzi opakovaně požírají alkoholobsažený v fermentované palmové šťávě získávané z palmy Raphia hookeri.Nemusí přitom „pít“ jako člověk; pro přenos tekutiny využívají jednoduchoutechnologii: listy si zpracují do tvaru „houby“, tu ponoří do fermentovanékapaliny a následně obsah vysávají. Koncentrace etanolu v šťávě sepohybovala zhruba kolem několika procent (přibližně ~3,1 % ABV), vněkterých situacích i vyšší. U některých jedinců byly po požití pozorované ibehaviorální projevy naznačující, že etanol může mít na jejich chováníkrátkodobý účinek.
Druhým způsobem je příjem etanolu skrze potravu, zejména přezrálé ovoce. Ovoce může obsahovat etanol již přímo, nebo vzniká během fermentace v plodech. Výzkumníci měřili množství ethanolu v ovoci, které šimpanzi běžně konzumují, a na základě odhadu denního příjmu pak spočítali, že jejich příjem etanolu může dosahovat řádů desítek gramů denně (v přepočtu na lidské jednotky).
Dělnice s tolerancí a nekorunovaný král z Ríše hmyzu
Schopnost odbourávat alkohol je v přírodě poměrně rozšířená. Vynikají v ní primáti, drobní hmyzožraví tana, kaloni nebo ptáci brkoslavové. Zajímavé přizpůsobení ukázaly i včely medonosné – dělnice, které létají ven za potravou a přicházejí do styku s kvasícím nektarem, mají výrazně vyšší toleranci vůči otravě než jejich kolegyně, které zůstávají v úlu.
Absolutním přeborníkem je však sršeň východní (Vespa orientalis). Jde o jediný známý druh na světě, který dokáže trvale konzumovat extrémní dávky alkoholu bez jakýchkoliv následků.
Když izraělští vědci podávali sršňům roztok s 80% alkoholem, na jejich chování se to nijak neprojevilo. Nebyli agresivnější, nestavěli hnízda jinak a nejevili známky otravy. „Chronicky pjí velké množství alkoholu, ale dokážou ho z těla odbourat neuvěřitelně rychle,“ uzavírá spoluautor studie Eran Levin z univerzity v Tel Avivu.
