Článek
Chodily jsme spolu na základku. Když jsme se přestěhovali a přišla jsem prvně do nové školy a nové třídy 5. A, byla první, kdo se přihlásil, že chce, abych si sedla vedle ní. Byla milá, hodná a výborně se učila, stejně jako já. Měly jsme podobné příjmení a když nás učitelé neznali, občas jsme odpovídaly za tu druhou. Zvládly jsme základku, kde se o nás zajímali dva spolužáci, kamarádi. Obě jsme se pokusily o vztah s těmi kluky, kteří se nám líbili. Její vztah skončil svatbou, později dvěma dětmi a rozvodem. Můj skončil rychlým zklamáním a rozchodem. Můj partner byl dle mého soudu příliš do větru, na jeho slovo se nedalo spolehnout. Ten rozchod mě dlouho bolel, bylo to velké zklamání.
Vdala jsem se později a měla velkou rodinu, ale velmi nešťastné manželství. Moje kamarádka svého nevěrného muže vypakovala během pár let. Já jsem s tím svým, násilným, zůstala čtvrt století.
Její děti s ní neudržují vztahy, vždy je přede mnou kritizovala a shazovala. Zůstala sama a nikdy se nevdala. Já jsem se vdala po druhé, mám spokojené manželství a hodného muže. Moje děti jsou mi nablízku, starají se a mají mě rády, stejně jako já je. Nikdy bych nikomu neřekla o nich nic špatného. Nemám nejmenší důvod, ale neudělala bych to, ani, kdybych měla důvody.
Tahle moje milá kamarádka, přítelkyně celoživotní, mne zavrhla kvůli internetu! Že jsem si dovolila ji ponoukat, aby se coby pedagogický pracovník v důchodu připojila na internet, koupila si laptop a nezavírala oči před pokrokem.
V každém emailu, kterým se mnou komunikovala “z knihovny”(!) mi přepisovala, co dělají její děti, zatím co já toho o nich věděla víc, než ona, protože je mám na Instagramu, Facebooku, Twitteru, YouTube atd.
Nepovažuji sociální média za klíčová, jsem tam jen kvůli tomu, abych měla povědomí o lidech, které mám ráda, co dělají, jak se jim daří. Je to pro mne spojení se vzdálenější rodinou a přáteli i kamarády, abychom o sobě věděli.
Moje kamarádka - přítelkyně mne odsoudila, že nějak jakože „špehuji“ její potomky. Kromě tohoto mého pomyslného zločinu, a důkazu, že nemá šajn jak sociální média fungují, mě odsoudila za můj celoživotní zájem o astrologii a nařkla mě, že se snažím ublížit jednomu z jejích dětí. Předpokládala totiž, že se snažím mu sestavit horoskop, kterým mu určitě uškodím špatnou předpovědí.
Je zbytečné psát, že mě nikdy nic podobného ani ve snu nenapadlo. Žádné předpovědi nikomu nedělám, ani to neumím. Rozpakovala bych se to udělat i kdybych ty předpovědi uměla. Nedělám předpovědi ani pro sebe.
Je mi líto, že jsem o ní jako o kamarádku přišla zrovna v době, kdy stárneme a potřebujeme co nejvíce mezilidských kontaktů. Potřebujeme nebýt sami. Také si myslím, že o mne skutečně zájem nikdy neměla, a že si přebrala fakt, že žijeme půl světa od sebe jako rozhodující. Sama jsem to tak nikdy nebrala, protože vlaky jezdí, letadla létají, lodě plují. Rozhodující je, co má člověk v srdci. Vzdálenosti jsou relativní.
Těšila jsem se, že ji pozvu k návštěvě.
Nemám koho pozvat.
Není dobré zavrhovat přátele. Je třeba udržovat přátelské vztahy s co nejvíce lidmi, učit se pořád věci nové, rozvíjet své schopnosti. Neházet flintu do žita, jak se kdysi říkávalo.
