Článek
Co je Vatikánská smlouva?
Vatikánská smlouva má být rámcem pro spolupráci mezi státem a církví, podporující svobodu vyznání a právní ochranu duchovní činnosti. To zní dobře. Jenže v jejím textu se skrývají ustanovení, která by mohla zabránit spravedlnosti tam, kde ji lidé nejvíce potřebují – při vyšetřování sexuálního násilí v církevním prostředí.
Zpovědní tajemství jako neprůstřelný štít
Jedním z nejkontroverznějších bodů smlouvy je rozšíření zpovědního tajemství. A to tak, že kněží nemusí oznamovat ani ty nejzávažnější trestné činy. Tato privilegia se navíc mohou vztahovat i na další osoby, které si církev sama určí. Ano, čtete správně. Smlouva by mohla vytvořit neviditelný ochranný štít, pod kterým se budou skrývat zločiny, jako je sexuální zneužívání, a to včetně dětí.
Na západě již některé státy zpovědní tajemství v podobných případech prolomily – například Austrálie zavedla povinnost oznamovat sexuální násilí, i když bylo odhaleno při zpovědi. Tady se ale naopak zdá, že církevní privilegia mají ještě posílit.
Zneužívání, které zůstává bez trestu
Sexuální zneužívání v církevním prostředí není jen problém minulosti. Statistiky ukazují, že 4–7 % katolických kněží se dopustilo sexuálního násilí. A to mluvíme jen o případech, které se podařilo odhalit.
Za 30 let se v Česku objevila informace o 53 obětech sexuálního zneužívání duchovními. A to jsou jen ty případy, které skončily u soudu. Ve skutečnosti tak obětí může být významně víc.
V České republice je zkrátka přístup k těmto zločinům otřesný.
- Starší případy zůstávají nevyřešené. Promlčecí lhůty a neochota církve spolupracovat zajišťují, že spravedlnost nepřijde.
- Archivy jsou uzavřené. Na rozdíl od jiných zemí u nás církev odmítá odhalit dokumenty, které by mohly potvrdit podezření.
- Oběti zůstávají bez pomoci. Finanční odškodnění je směšné a státní podpora často nulová.
Tohle všechno musíme zlepšit. Ne ještě zhoršit!
Pro koho je spravedlnost?
Představte si, že někdo zneužije vaše dítě. A teď si představte, že ten člověk je chráněn zpovědním tajemstvím. Případ se nikdy nedostane k soudu, protože nikdo z církve nebude muset vypovídat. Nezáleží na tom, jak moc budete bojovat – systém je postaven tak, aby viníka ochránil.
To není budoucnost, kterou bych chtěla pro sebe, pro své děti nebo pro naši společnost. Ratifikace Vatikánské smlouvy by nás vrátila o desítky let zpátky – do doby, kdy církev stála nad zákonem a oběti byly umlčovány.
Příběh oběti: Jak Vatikánská smlouva může uškodit spravedlnosti
Jedním z odstrašujících případů je příběh paní Jiřiny Kočí, která byla jako dítě po tři roky sexuálně zneužívána knězem ve své farnosti. Jiřina se odhodlala svůj případ oznámit až po desítkách let, kdy trauma začalo ovlivňovat její každodenní život.
Při vyšetřování se však narazilo na neproniknutelnou zeď – církevní představitelé se odvolávali na zpovědní tajemství a odmítali spolupracovat s policií. Přesně to by se mohlo dít ještě ve větší míře, pokud Česko ratifikuje Vatikánskou smlouvu. Paní Jiřina tak nikdy nedosáhla spravedlnosti, protože klíčové informace zůstaly ukryté v církevních archivech a nebylo možné je právně vymáhat.
Pokud by Česká republika ratifikovala Vatikánskou smlouvu, podobné případy by mohly být ještě častější. Církev by získala ještě silnější nástroje k tomu, aby chránila viníky a ne oběti.
Není čas na změnu?
Nemůžeme zavírat oči před tím, co se děje. Tato smlouva není o svobodě víry – je o moci. O právu schovávat zločiny za duchovní symboly. Jsem přesvědčená, že stát, který chce být spravedlivý, nemůže přistoupit na podmínky, které zneužívání umožňují.
