Článek
Krutost norování
U norování byste určitě být nechtěli. Myslivci obklíčí liščí noru a vpustí do ní loveckého psa. Ten hledá lišku. Ta má v noře většinou mláďata, proto bojuje na život a na smrt. Malá liščata kňučí bolestí, zatímco je pes na rozkaz myslivců násilně táhne z nory ven. Vyčerpaná liščí máma do posledního dechu brání své mladé a bojuje s vycvičeným psem. Jak souboj končí?
Zardoušením lišky, ošklivými poraněními psa a krutým koncem pro mláďata (myslivec je např. bere do zajetí, kde pak slouží jako návnada při výcviku norníků. Ti se smí cvičit pouze bezkontaktně, což znamená, že lišku myslivec zavře do klece do nory, pouští k ní jednoho psa za druhým a ti prokazují své schopnosti). To je tzv. norování.
Drastický způsob lovu lišek a jezevců. Takto krutá praktika nemá ve 21. století co dělat. Pokud už je třeba někde lišku usmrtit, jde to vykonat střelnou zbraní. Proto naše bývalá poslankyně Dana Balcarová už v minulém volebním období navrhovala, abychom po vzoru jiných zemí norování zakázali. Nepodařilo se. Nyní proto prosazujeme zákaz znova. Věřím, že se nám to tentokrát podaří. Ukončení norování podporuje i řada osobností a odborníků, mezi nimi například Český svaz ochránců přírody.
Zbytečná krutost nám vadí
Liška je užitečná. Patří k nejvýznamnějším hubitelům hrabošů a dalších hlodavců v přírodě. Užitečná je i tím, že z přírody odstraňuje slabé a nemocné jedince a neopovrhne ani mršinou. I liška má své nezastupitelné místo v naší přírodě.
Na vládě se nám zákaz norování do zákona o myslivosti vložit nepodařilo, další příležitost bude tedy brzy v poslanecké sněmovně. Zároveň je třeba zabránit situaci, že po matce ulovené mimo noru zůstanou v noře mláďata, která zahynou hlady. Proto také navrhujeme omezit lov lišky i mimo noru v kritické době výchovy mláďat. Zároveň chceme zakázat i držení lišky v zajetí pro účely výcviku norníků. I při samotném výcviku je liška vystavena enormnímu stresu (je použitá jako návnada v umělé noře).
A jak zajistíme tlumení počtu lišek? Když už to bude někde potřeba, lze použít střelné zbraně. Norování je velmi krutá, ale taky naprosto zbytečná metodu lovu. V dnešní době se velká většina lišek loví jinými metodami, norováním se v předloňském roce zabilo pouze 6 % z celkového počtu odlovených lišek.
Je samozřejmě možné, že by se velmi mírně snížil celkový počet lovených lišek. Odpůrci zákazu norování argumentují, že se zvýšeným stavem lišek se pojí prašivina, vzteklina. Jenže, vzteklina se u nás naštěstí skoro 20 let neobjevila (i když riziko výskytu u je, šíří se nově v okolních zemích). Ale hlavně, liška nemá na nemoci monopol, je klidně možné, že kdybychom vyhubili lišky z nějakého, i třeba malého území, tak než by se tam znovu nevyhnutelně vrátily, mohli by se tam mezitím přemnožit třeba hraboši, kteří kromě způsobování škod v zemědělství také přenášejí řadu nemocí.
Pokud zasahujeme do ekosystému tak, že zlikvidujeme určitý druh, často uděláme více škody než užitku. A norování skutečně není nějaká promyšlená populační kontrola na základě dat a předchozích exaktně vyhodnocených pokusů. Je to tradice, a je tedy pochopitelné, že se ji někteří lidé snaží udržet. Jenže je to tradice krutá a zbytečná. Za nás je lepší občas některé tradice opustit, a norování je jedna z nich.
