Článek
Již delší dobu jsem uvažoval nad vlastním místem, drobným blogovacím zápisníčkem, občasným útěkem od časově náročné práce kolem audioknih, kde bych mohl osobnějším pohledem řešit nejen věci okolo (hudebního) divadla, ale zkrátka všechny možné disciplíny, kolem kterých se ochomýtám a nebo mě baví a v mém profesním životě se jako průsečíky dost protínají (knihy, filmy, audioknihy, videohry…).
Ale mám pocit, že divadlo se do mnoha textů alespoň trochu promítne (ostatně to je dost vidět už na prvním mini textíku „Sen o AI nohách“, na kterém jsem si spíše vyzkoušel zdejší redakční systém (krásně jednoduchý a intuitivní, takový jsem hledal už dlouho). Minimálně zde často budou nějaké divadelní a knižní tipy v různých formách.
Čistokrevný divadelní publicista už nejsem poměrně dlouho, i proto, že divadlu se po praktické stránce úspěšně věnuje i část mé rodiny, proto jsem od roku 2011 raději přešel na „praktickou stranu barikády“. Ale nedávno jsem dostal možnost napsat pár článků, co byly celkem příjemnými „pocitovkami“, spíše glosami a byl tu opět ten nutkavý pocit, že na psaní o divadle, byť jinou, uvolněnější a možná i neformálnější formou, něco je.
Vždy, když mám v hlavě nápad na článek, musím najít platformu, kam by se hodil, za poslední dobu mám i zkušenosti s odmítnutím článků kvůli délce, stejně tak se umím dlouze vypisovat ve statusech na sociálních sítích a hledal jsem variantu, jak si tuto činnost udělat trochu zábavnější. Tak snad to přinese radost jak mé osobě, tak vám, mým milým čtenářům!
