Lucasovy války - komiks nejen pro filmové příznivce

Sledování filmů je velmi oblíbená kratochvíle. A záleží jen na tom, zdali jste divák, co si nenechá ujít žádnou novinku a přítmí kinosálů je jeho takřka denním chlebem a sledování občas proloží nějakým „making of“ dokumentem a nebo specializovanou filmovou literaturou, divákem, co si rád vyzobává ty nejzásadnější tituly v průběhu celého roku, nebo divákem svátečním, vybíravějším. Komiks Lucasovy války (Les Guerres de Lucas) kreslíře Renauda Rocheho se scénářem Laurenta Hopmana by mohl uspokojit všechny skupiny, ať už je váš postoj ke stříbrnému plátnu jakýkoliv.

Ačkoli pojem Star Wars jistě alespoň trochu zarezonuje v každém z vás, možná si před samotnou četbou či koupí položíte otázku, jak hluboké znalosti tohoto už dost širokého a stále ještě rozpínavého filmového vesmíru do seriálů, knih a videoher vlastně pro čtení a správné vychutnání Lucasových válek budete potřebovat.

V tomto směru můžete být zcela klidní. Tím, že je nám předložen samotný začátek příběhu a od Lucasova dětství, stráveném raději ve fantazijních světech televizních hrdinů, než domácími povinnostmi a bouřlivějšího mládí se dostane, stačí vám zcela základní znalost Epizody IV, hlavních postav a jejich hereckých představitelů. Což už je v dnešní době úkol poměrně snadný. Ale lze konstatovat, že vlastně můžete být tímto fenoménem zcela nedotčeni a tu velmi nakažlivou hravost díla si užijete také.

Samozřejmě, že čím jsou vaše znalosti Star Wars hlubší, tím víc na vás budou komiksové panely pomrkávat s dalšími odkazy. Jsem přesvědčen, že fanoušci, například z okruhu Czech Star Wars Universe, se brzy ujmou nějaké podrobnější analýzy.

Jedná se o takzvaný dokumentární komiks, kdy jsou autoři velkými milovníky celého Lucasova vesmíru a i když je jejich projekt neautorizovaný a některé situace byly pro příběh smyšleny, všechna fakta jsou velmi pečlivě vyzdrojována. Poznámkový aparát na konci knihy má poctivé dvě stránky.

Sledovat Lucasovu umanutost vlastním, mnohokrát přepracovaným námětem a scénářem, lpění na detailech a na touze natočit svůj vysněný film s co nejméně kompromisy prostřednictvím komiksových panelů je zcela pohlcující a často fascinující, navíc s příměsí sympatické zkratky i nadsázky. Asi nejvtipnější je vlastní interní dilema s obsazením Hana Sola, tam dostane bránice zabrat poměrně hodně. Zároveň si užijete slušnou hrstku vztahových peripetií a mnohé informace lze úspěšně používat jako zajímavosti, třeba při letních večerech s přáteli. První třetina vyprávění ve vás navíc možná vzbudí větší zájem zajímat se spíše o Lucasovu ranou tvorbu - snímky THX 1138 a Americké graffiti.

Vyprávění výrazně akcentuje jak Lucasovo nejen tvůrčí přátelství se Stevenem Spielbergem, tak vztah s Lucasovou ženou - filmovou střihačkou Marcií. Oba měli na výslednou podobu snímku zásadní vliv, Marcia Lucasová při práci s postavami, Steven Spielberg například doporučením mága soundtrackových melodií Johna Williamse.

To vše v hravém a evidentně dost vypiplaném překladu Michala Zahálky s jazykovou redakcí Jany B. Hniličkové (ačkoli jsem si uvědomil, že jsem asi spíše z „novácké generace“, která zná film „Miláčku, zmenšil jsem děti“ spíše jako „Co je malý, to je hezký“, což je ale můj soukromý detail k jedné poznámce pod čarou). Velmi potěší i často počeštěné textové efekty (lettering), o které se postaral Jiří Nevěřil. Poté, co dočtete příběh, můžete v portfoliu Renauda Rocheho ještě nahlédnout pod pokličku vzniku celého projektu, i do tajemství zajímavě stylizované, přesto dost detailní kresby a práce s barevností.

Nikdy by mě nenapadlo, že jeden z prvních článků tady bude zmínka o komiksu, které čtu spíše jen příležitostně. Ale Lucasovy války jsou zkrátka naprosto okouzlující a lze předpokládat, že mnoho z vás můžou nasměrovat nejen k takřka už bezbřehé konzumaci filmů z toku streamů, ale zároveň i k filmové literatuře obecně.

Obálku a fotografie k článku laskavě poskytl Jan Křikava.