Aplikace a zařízení na převod řeči do písemné podoby, vhodné pro osoby s postižením sluchu

Moje filosofie je, že by takové aplikace měli mít nainstalované ve svých mobilech, hlavně slyšící, kteří jsou ve styku s někým, kdo neslyší. Největší podíl osob s postižením sluchu, tvoří senioři, jež přicházejí o sluch vlivem věku, a babička mnohdy ovládá mobil pouze natolik, že zvládá jen telefonovat a poslat SMS, nebo jej ani nemá a nechce ho mít, ale její vnuk či vnučka ho vlastní a ovládá.

O technické zdatnosti jsem si jednou udělal obrázek, když si seniorka zobrazila v mobilu seznam kontaktů, v něm si „nalistovala“ 20 displejů, někam k písmenu „T“ (že tam má hledátko netušila), zobrazila si kontakt, opsala si tel. číslo na papírek, potom si pustila aplikaci na telefonování a zadala čísla z papírku, aby si s kámoškou Terezou zatelefonovala.

Humorné mi to nepřijde vůbec, protože i já jsem z generace lidí, pro které byl ve školním věku výkřik techniky kalkulačka a pro ni byl výkřik techniky tak leda logaritmické pravítko. Ale ta seniorka zase pletla krásné ponožky a já neumím ani navléknout základ na pletací jehlici. Zkrátka, každý umí něco jiného a nutit někoho, aby používal cosi, co já sám používám „levou zadní“ a přijde mi to lehké a přirozené, není podle mě dobré a lepší je, naučit to druhou stranu (babičku), když sama projeví zájem.

Protože snad každého půl roku přicházejí nová zařízení a napsat nějaké konkrétní, aby ho někdo sháněl v době, kdy už se ani neprodává a prodávají se lepší, je blbost, budu tedy psát pouze všeobecně. Zejména proto, že převod řeči do textové formy, zvládají snad všechna nová zařízení, která jsou na trhu (psáno v září 2023).

Samozřejmě je potřeba zařízení, které lze připojit k internetu, neboť přepisy probíhají přes něj. Tam, kde se lze připojit přes Wi-Fi, stačí i zařízení bez SIM karty (tak to mám doma – připojené k domácímu routeru). Avšak pokud má být přepis provozován i „v terénu“, je nezbytná SIM karta a datový tarif. WiFi je sice k dispozici na hodně místech, ale třeba na ulici, nebo v lese ne. A co se týče rychlosti datového připojení, tak v dnešní době zvládají snad všechna zařízení LTE a rychlejší, nicméně dalo by se říci, že čím rychlejší internet zařízení zvládá, tím lépe. Pouhé 3G v dnešní době nestačí.

Rozdíl však je. Čím lepší procesor („motor“ zařízení) a více paměti, tím lépe. Přirovnám to k autům. Obyčejné, nejlevnější auto, vás odveze 5 km do práce skoro stejně, jako to nejdražší. Velký rozdíl mezi nimi však poznáte, když pojedete déle než (dejme tomu) půl hodiny. A tak, jako se do levných aut nedávají výkonné motory, nebo pohodlné velké sedačky, tak se nedávají výkonné procesory a velká paměť ani do levných mobilních zařízení. Mobil za 5 000 Kč, pohodlně zvládne krátký převod řeči do písemné podoby, avšak při delším (píši o té půlhodině – třeba pokec „na kafi“), bude různě zadrhávat, nebo převod rovnou zkolabuje. Chce to alespoň „střední třídu“.

Psát mohu také pouze o zařízeních s operačním systémem Android. Žádné zařízení s iOS nevlastním a z diskuzí (na facebooku ve skupině pro osoby s postižením sluchu atd.) jsem vyrozuměl, že pro iOS ani nic speciálního není a majitelé iPhone často využívají zabudované diktování v aplikaci pro poznámky, webovou aplikaci WebCaptioner, nebo docela šikovnou aplikaci Group T ranskribe od Microsoftu.

V aplikacích na převod řeči do textu, jde zvětšit písmo a lze číst třeba z metru bez brýlí a předávání z ruky do ruky. Všeobecně tedy platí, zejména když se zvětší písmo, že čím větší displej, tím lépe se čte. Při velkém písmu by byly na mobilu vidět třeba jen dva řádky a na každém dvě slova. Na nějaké jednověté sdělení typu: „Dědo, jaké je heslo na wifi?“ samozřejmě stačí i ten běžný mobil a dva řádky se dvěma slovy. Avšak číst něco víc, je přímo sadismus, nebo masochismus (záleží na tom, kdo je vlastníkem zařízení). Svoji roli hraje i to, aby se to vešlo do kabelky. Osobně používám pouze tablet 10". Mobil ani nenosím, ten leží doma na stole a mám ho pouze na testování a obslužný program k chytrohodinkám. Na nošení tabletu jsem si nechával dělat vnitřní kapsu na bundě/kabátu/saku, ale švadlena, co mi kapsy šila, už nešije, a tak nosím na samostatném opasku jakousi „sumku“. To má výhodu v tom, že si mohu vzít jakékoli oblečení i bez té kapsy. Třeba můj milovaný nepromokavý svetr, co mi ho upletla ženuška před 30 lety z vypáraných věcí, každý kousek jiným vzorem, přičemž ani není ta sumka vidět.

Doma to máme tak, že na stole je tablet, a když mi chce ženuška něco sdělit, pouze zapne přepis automatem, diktuje (už snad od 2018 nepíše) a já si to pohodlně z metru přečtu. Vnučky (a dalších asi 5 lidí) zase mají nainstalovanou aplikaci ve svých mobilech, a když mi něco chtějí, nadiktují si to v pokojíčku automatu a přijdou za mnou už s nadiktovaným.

Automat je vhodný na delší nebo nezávazné klábosení. Typicky „na kafi“, ale já ho třeba používám téměř na vše (dalo by se říci 98 % mé komunikace – a bez zdržování přepisovatele/ky a rovněž bez „třetí osoby“). Také je dobrý i u návštěv. Promítám přepis na televizor, všichni vidí, co se napsalo a nepůsobí to jako šeptání, což psaní na papír při návštěvách působí.

Jsou dvě základní aplikace (ty nejlepší – vyzkoušel jsem jich mnoho). Obě jsou zdarma.

Ta první aplikace je „Okamžitý přepis“ od Google a funguje 24/7.

Ale to je pouze automat. Má však výhodu, že jde spustit na jedno tapnutí. Druhá a mnohem kompletnější je eScribedroid od sociální firmy Transkript, který je na registraci a má kromě automatu a dalších funkcí (ten automat je stejný stroj jako u Okamžitého přepisu a rovněž nonstop) i přepis živým přepisovatelem (prac. dny 9–18 hod).

Automat je pouze blbec stroj (i když rychlý) a vždy něco rozumí, vždy něco napíše. Prostě napíše největší shodu, i když to je shoda třeba jen na 65 %. Je to však největší shoda třeba ze 100 možností, které porovnává a je mu jedno, že píše zrovna úplnou blbost, viz má mluva při telefonování na videu (odkaz níže). Proto je nejdůležitější, mluvit do automatu v celých větách, aby měl z čeho porovnávat („hádá“ totiž z okolních slov). Největší chyba při diktování přes automat totiž je, když se nemluví přirozeně v celých větách. To potom píše úplné kraviny a lidi to často hned zkraje odradí od používání automatu, který by jinak, při vyslovení celého sdělení najednou a bez oprav, napsal totéž bezchybně. Rovněž se i já z kontextu často domyslím špatné slovo (když ten kontext mám – pokud je celá věta).

S eScribedroid se dá telefonovat s přepisem živým operátorem, který může být na druhém konci planety (vyzkoušeno, když byl přepisovatel na dovolené v Thajsku) přepisuje, co říká druhá strana do mikrofonu zařízení (např. ta úřednice) a zobrazuje se to na displeji. Na implementaci automatu přímo do hovoru sociální firma Transkript pracuje.

Přes automat (bez třetí osoby a o víkendech) se dá zatím telefonovat tak, že jsou potřeba dvě zařízení. Ukázky na Youtube:

Telefonování pomocí strojového rozpoznání řeči automatem eScribeDroid

Telefonování – ohluchlý přes aplikaci Okamžitý přepis

(Mou mluvu ignorujte. Mám ochrnuté lícní nervy a automat mě moc nebere. Paní logopedka Šárka řekla to první slovo (haló) a potom mluvila po „předávám slovo“. Bralo ji to skvěle. Samozřejmě řekla „bych si ráda domluvila“, ale takové „prkotiny“ se domyslím snadno.)

Vyčerpávající videonávod (instalace, registrace, funkce) s titulky k eScribeDroidu je na Youtube.

---osvětová vsuvka---

Lidé mají často tendenci říkat „překladač“. Překladač je něco jiného (překladač je https://translate.google.com/) Překládá se z jazyka do jazyka. Toto je pouze převod téhož jazyka z mluvené formy, do jiné formy (písemné).

---/konec osvětové vsuvky---

Tímto disponuje pouze aplikace eScribeDroid (odkaz na stažení je výše) a k provozování je vyžadována registrace.

Hodí se všude tam, kde je potřeba rychlý (přepisují mistři klávesnic), doslovný a přesný přepis. Pokud přepisovatel/ka nerozumí, domyslí si z kontextu, nebo se zeptá (napíše tři otazníky).

Živý přepis je vhodný při jednáních na úřadech, u notáře, atd. Zkrátka tam, kde je potřeba absolutní přesnost a doslovnost, přičemž není čas zdržovat druhou stranu (úředníka) opakováním, nebo opravami, jako u přepisu automatem, kde nezáleží na čase a při velké chybovosti se sdělení řekne třeba jinými slovy.

Volat lze na jakékoli telefonní číslo.

Asi 20 nás bylo v botanické zahradě, průvodkyně měla klopový mikrofon, její výklad se přenášel k přepisovateli, který byl v kanceláři, my jsme měli každý svůj tablet, na kterém jsme výklad sledovali v písemné podobě.

https://www.youtube.com/watch?v=O_SWVLhbKkA

- archivy přepisů, volání z jiného zařízení (tak to měla ta průvodkyně v botanické zahradě)

Živé přepisy fungují v pracovních dnech, 9–18 hod. Krátké přepisy (dejme tomu 10 minut jsou bez objednání, okamžitě. Na delší, třeba hodinu, je lepší domluvit se s firmou Transkript, aby na to vyčlenili přepisovatele/ku, jelikož přepis potřebují i další lidé a není vhodné blokovat přepisovatele, kteří jsou pro všechny a přepisují třeba i telefonní infolinky institucí.

Vyzkoušejte si ten Okamžitý přepis na svém mobilu, a když potom budete diktovat někomu, kdo neslyší a komunikuje česky (typicky senioři), bude mít radost. A dejte vědět, jak se daří.