Článek
Často se mluví či píše o jakémsi začleňování neslyšících do majoritní společnosti, případně o tom, že by měly být titulky u všech pořadů v televizi.
Argumentem, proč TV pořady či videa na internetu titulkovat, bývá často to, že neslyšícím, jejichž rodným jazykem není čeština, ale jazyk znakový (asi 2 % lidí s postižením sluchu), který je samostatným jazykem s vlastní gramatikou atd., se z titulků češtinu učí, protože čeština je pro ně zcela cizí jazyk. A čeština má se znakovým jazykem společného zhruba tolik, jako třeba čínština s finštinou. Zkrátka to jsou dva zcela odlišné jazyky.
Domnívám se, že videa ve znakovém jazyce by v tom měla jít příkladem. Vždyť je to i obráceně. Pro ty, kteří komunikují česky, je znakový jazyk zrovna tak cizí.
Když je video (např. jen pozvánka ve znakovém jazyce) bez českých titulků, působí to na komunikující česky spíše jako separace, než začleňování, nebo podobně, jako kdyby se čeští hokejisté v šatně amerického klubu NHL bavili česky a nikdo jim nerozuměl (mají to dokonce zakázané - v šatně se mluví anglicky).
Vezmu-li onen argument o učení se češtiny, tak se určitě dá něco lépe naučit, když je video v mateřském jazyce (znakovém) a k tomu české titulky. Ale když bude pořad v televizi, kde bude v pozadí mluvit komentátor (typicky dokumenty), nejde se z titulku naučit nic. Také se nic nejde naučit z japonského filmu s titulky. A i obráceně. Ten, kdo se učí český znakový jazyk, může z videa, které má titulky, pochytit něco ze znakového jazyka.
Titulkujte tedy prosím videa, která jsou ve znakovém jazyce, i když je obsah sdělení vedle písemně, nebo to je „jen překlad“ napsaného (komunikující česky to netuší).
Úplně hrozně pak rovněž působí to, když je napsáno: „Více ve videu,“ protože to osobám komunikujícím česky musí připadat, jako že v doprovodném textu jsou jen nějaké základní informace, ale kompletní jsou v tom, čemu nerozumí.
Případně Program organizace neslyšících na celý měsíc, bez jediného písmene, pouze ve znakovém jazyce. Co si potom mají komunikující v češtině (asi 98 % lidí s postižením sluchu) myslet? Ti, kdo slyší, že se jedná o něco tajného, a ti, kdo neslyší, že to není (program) určeno pro ně? Že nejsou vítáni? Že jde o úmyslné oddělování od společnosti, předávání si nějakých vzkazů, kterým nikdo jiný, než uživatelé znakového jazyka nerozumí? A když je na Facebooku pod takovým videem dvacet obrázků se zdviženým palcem, případně chechtající se animovaní pěticentimetroví smajlíci, působí to dost blbě.
Tato videa ve znakovém jazyce s titulky jsou rovněž perfektní výukový materiál k procvičování se (oboustranně – v češtině i ve znakovém jazyce).
