Článek
A zase po roce máme tu Vánoce jako každý rok dvacátého čtvrtého.
Každý rok máme před tímto dnem většina z nás velký kolotoč věcí, co musíme zařídit, jako třeba uklidit, nakoupit spoustu zásob jídla, koupit stromečky, navařit, upéct spoustu cukroví.
A v televizi mezi filmy v reklamách pobízí ať stále nakupujeme, objednáme, to či ono, pokud možno hned, protože jsou tu Vánoce, přece jsou už skoro za dveřmi, a oni jsou až dvacátého čtvrtého a tím vším se člověk dostává do stresu a nutí ho to být ve větším kolotoči.
Tak musíme po práci honem všechno připravit a udělat, aby Vánoce byly dokonalé.
A tím se kouzlo Vánoc vytrácí.
Nabízí se otázka, jestli tahle cesta není cestou spíše k únavě, vyčerpání a jestli se z nás nestává spíše otrok Vánoc, než aby nám Vánoce přinesli radost?
Jestli není lepší dát si kávu, nohy na stůl a užít si pohodičku u oblíbené pohádky či filmu, nebo si poslechu hezké hudby?
Čas adventní a vánoční by mohl být třeba o tom zastavit se za blízkými lidmi, co přes rok nevidíme, nebo posezení s přáteli.
Co kdybychom se o to pokusili třeba už letos?
Stačí jen chtít to zkusit.
Přeji krásný, klidný a pohodový čas 🙂Misha Ann
