Článek
O tom, jaký bude pořad Možné je všechno!, se před jeho začátkem dalo polemizovat. Hned první díl nám ale ukázal, že půjde o skvělou zábavu pro nenáročné. Formát jednoduchých her s pravidly, která jsou někdy až přitažená za vlasy, nemusí sice sednout každému, po hektickém dni je ale přesně taková zábava tím nejlepším uvolněním, jakého se unavenému člověku může dostat.
Je pravda, že se v něm jako host někdy objeví osobnost, která člověku moc nesedne. Ale to už je otázkou vkusu a subjektivních nároků na zábavu. Vcelku ale pořad nejde hodnotit negativně. Je přece jen o improvizaci, kterou ve většině případů celebrity vymýšlejí až na místě. Nedá se tak očekávat humor, který by byl předem promyšlený a měl hloubku, je to spíše o situačním humoru, který ale někdy dokáže příjemně překvapit.
Důkazem je třetí nejčerstvější epizoda. Nejvíce se předvedlo stálé jádro týmu hvězd, kam patří jedinečný Ondřej Sokol, svérázný Jakub Štáfek a skvěle uvolněná a vždy svá Petra Nesvačilová. Právě tohle trio táhne celý pořad. Každý jiným způsobem, každý ale stejně důležitě. Sokol zaujme svou profesionalitou a smyslem pro improvizaci. Ví si totiž rady snad v úplně každé situace a vždy dokáže pobavit. Štáfek naopak vsází na to, že ukáže trochu jinou tvář, než na jakou jsou u něj diváci zvyklí. A to mu jednoznačně vychází. Nesvačilová pak říká páté přes deváté a je jí úplně jedno, že je tak trochu mimo. Její bezprostřednost dokáže diváka doslova odrovnat.
Ve třetím díle toto skalní jádro navíc doplnily velmi zajímavé osobnosti. Iva Kubelková byla zprvu velmi nervózní, nakonec se však i ona dokázala do role improvizátorky vpravit se vším grácií a její výroky nejednou pobavily. Nejlepším zpestřením této epizody byl ale rozhodně Richard Genzer.
Ten se opět dostal do své role, kterou známe ze zrušeného pořadu Partička a kterou mnoho z nás doslova milovalo. Opět to byl ten Geňa, který nic nechápe. Rozesmát dokázal už jen jeho výraz, ve kterém se mísilo překvapení, zděšení i zdánlivá nepřítomnost. Nelze ale jednoznačně říci, zda Genzer takovou polohu jenom hraje, protože ho v ní diváci zbožňují, nebo se jen chová přirozeně. Ať je to jakkoli, dokázal pobavit naprosto v každé hře, do které byl moderátorem večera Pavlem Zedníčkem začleněn. Nejvíce ale pobavila jeho snaha pochopit konečně hru, kterou již několikrát hrál a nikdy ji nepochopil. Tentokrát to ale téměř vyšlo a jedno oko nezůstalo od smíchu suché.
Ať si říká, kdo chce, co chce, pořad Možné je všechno nás doma vždy pobaví. Pokud se někomu nelíbí trochu jednodušší, avšak osobnostem na míru šitý humor, tak se na pořad dívat nemusí. To je přece volba každého z nás.
Zdroje:
vlastní názor na pořad
