Článek
Prezident jako voják ví, co je to řád a jak vypadá klid a mír, ale i co znamená v realitě válka. Jako generál jistě rozumí válečnému dění víc než kdokoli jiný. Jako emeritní předseda NATO a navíc jako prezident České republiky je v pozici, která (zřejmě jen teoreticky) skýtala naději na zlepšení válečného konfliktu. A sliboval řád a klid. A skutečnost?
Západní politici z tepla svých kanceláří a parlamentů, sytí, u svých pultíků a počítačů, na společných summitech a uskupeních, s ochrankou v zádech dál bez skrupulí šíří ideologii o svobodě a demokracii – s dovětkem, že napadené zemi se musí pomáhat. Agresorovi se nesmí ustupovat, s agresorem se nejedná atd. Pomoc Ukrajině vypadá tak, že válka se vleče už dva roky, zemřely stovky a tisíce vojáků i civilistů, z měst a vesnic jsou trosky, zůstaly tisíce nešťastných rodin a konec války je v nedohlednu. Kromě jiných podstatných a celosvětových dopadů.
Ona pomoc současně připomíná rčení, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Je to takové „troškaření“. Účinné zbraně, které by v boji výrazně pomohly, existují, ale „spojenci“ je neposkytnou. Dobře ví, proč. Ne, že by snad nechtěli, ale jsou si vědomi zásad předběžné opatrnosti, tedy pravděpodobnosti rozšíření konfliktu na další země a ohrožení celosvětového řádu. A to je vzhledem k hrozbám Vladimira Putina přece jen velké riziko.
A tak, tímto způsobem Ukrajina válku vyhrát nemůže. Munice, drony v sebevětším množství nestačí a stačit nebudou. Poměr sil Rusko vs. Ukrajina je zkrátka nesrovnatelný. Pan prezident – generál a mnoho dalších i v Bruselu to jistě ví. Jedince, kteří mají odvahu vyslovit tam i kdekoliv jinde odlišný názor, neposlouchají a jejich vyjádření se nezveřejňují. Hecují se mezi sebou, kdo bude stát za Ukrajinou víc – viz „munice pro Ukrajinu“! Výsledek, co do pokroku války, je nulový. Ale jedou dál. Asi si nikdo neuvědomuje, že když se jede dlouho dopředu, špatně se couvá…
Tímto vším se prezident a naše vláda dál bez ohledu na průzkumy stále více odklání od názorů a mínění většiny našich občanů. Protestující zemědělce nedávno označili jako proruské síly. To později „vyžehlili“, stejně jako zprávu o eventuálním zapojení západních vojsk do války. Popírají i úvahu o povinné vojenské službě u nás. A vrchol je, že jako malí kluci se dokonce začínají hádat se sousedem – Slovenskem! To proto, že Slovensko má na válku jiný názor. Proboha, kde to jsme? To každý, kdo chce mír a žádá už konečně místo bomb diplomatické jednání, není normální? Co je to za „osobnosti“? Kam nás to dostali?
Dovolím si citovat ze svého otevřeného dopisu premiérovi z února roku 2023:
„Promiňte upřímnost, pane premiére, ale Vaší hlavní prací je mluvit a jednat. A pokud si neporadíte s jedním člověkem, s prezidentem, se kterým jste si ještě nedávno podávali ruce a seděli (Vaši soudruhové) u jednoho stolu, tak nám, obyčejným lidem, jste takoví politici, premiéři, prezidenti a diplomati vlastně k ničemu. Američtí nebo evropští. Jste zbyteční“.
(odkaz na celý dopis zde: https://medium.seznam.cz/clanek/dagmar-janouskova-otevreny-dopis-premierovi-3678)
Blíží se eurovolby. Kdysi jsem volila ODS. Babiš si mě koblihami nikdy nekoupil, SPD chce celkem nereálně vystoupit z EU a NATO, ČSSD je „na mizině“, Trikolóra a Přísaha to nezachrání. Zbývají komunisté, ale ti zkomplikovali život mé rodině a vždy jsem „šla“ proti. Ano, je tu právě „vládnoucí spolek“, slavná pětikoalice, už z principu podvod na voliče. A hlavně – koná špatně!
A pak – tak si vyberte!
