Článek
Osm set let letos uplyne od postavení prvního betléma s výjevem narození Ježíše Krista. Jesličky se senem včetně živého vola a osla v kulisách symbolického chléva tehdy na půlnoční mši v italském Grecciu připravil František z Assisi (1182–1226), zakladatel řádu františkánů. Tímto počinem inspiroval další.
Co se týče živých betlémů na území Koruny Vysočiny, nejznámější z nich s více než třicetiletou tradicí je ten žďárský. V představení, které se na náměstí Republiky odehrává vždy v úterý před Štědrým dnem (letos 19. prosince od 16 hodin), se angažuje několik desítek studentů Biskupského gymnázia a Střední školy gastronomické Adolpha Kolpinga i místní farníci. Organizaci zajišťuje farnost ve spolupráci s Kolpingovým dílem ČR a k velké radosti dětí nechybí ani živá zvířátka.
Malovaný betlém včetně živých zvířat mohou lidé od 16. prosince do 8. ledna vidět na farní zahradě ve Svratce. Při jeho slavnostním otevření, které se uskuteční v sobotu 16. prosince v 18 hodin, v originálních kulisách ožijí některé postavy dávného příběhu. „Budou tam pastýři s živými ovcemi a oslíkem, andělé, přijedou tři králové na koních. Živá hudba zahraje koledy a přichystáno bude i něco k zahřátí,“ popsal za pořadatele Jan Gregor. Zahájení se účastní kolem dvou stovek diváků, ale v průběhu svátků se v zahradě vystřídají tisíce návštěvníků. Prohlížejí si betlém, který se každým rokem rozrůstá o nové postavy, nebo se fotí se zvířátky.
Hru s názvem Živý Betlém na motivy přes dva tisíce let starého příběhu 25. prosince od 17 hodin uvidí lidé na návsi v Radostíně. Akce, která má v malé vesničce více než patnáctiletou tradici, je zajímavá tím, že herci jsou zejména děti. „Do hry se zapojují téměř všechny děti z Radostína, kdy nejmenším ‚hercům‘ jsou třeba tři roky. Máme vlastní kulisy, ale tou nejdůležitější je osvětlená kaple, před kterou se představení odehrává. Hra je mluvená, ale z reproduktorů hrají koledy, a obvykle se na ni přijde podívat kolem 150 lidí ze vsi i okolí,“ uvedla jedna z organizátorek akce Martina Sedláková.
Desítky betlémů z různých materiálů, například ze dřeva, papíru, keramiky, textilu, vosku, kukuřičného šustí či perníku, jsou každým rokem k vidění ve žďárské kapli svaté Barbory. Letos si je zájemci mohou prohlédnout od 18. prosince do 1. ledna, vždy od 9 do 17 hodin. Expozice je vždy trochu jiná, a to díky novým přírůstkům od řezbářů, řemeslníků či sběratelů.
Unikátem je žďárský městský betlém, který v letech 2013 a 2014 vyřezali pod vedením sázavského řezbáře Zdeňka Berana farníci, obyvatelé Žďáru a lidé z okolí. Do této činnosti se zapojilo zhruba 150 dobrovolníků a betlém z lipového dřeva, kde nechybí ani Zelená hora, zámek, Dolní hřbitov nebo Stará radnice, bývá instalován v poutním kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Letos bude k prohlédnutí 23. prosince od 10 do 13 hodin a pak v době od 26. do 31. prosince mezi 11. a 16. hodinou.
Biblické postavy ze slámy se letos objevily v centru Nového Města a už loni v nemocnici. „Autorkou slaměných betlémů je Květa Konárová z Koníkova, které při výrobě pomáhá Josef Šilhánek. Jsme rádi, že jeden z betlémů je i v nemocnici. Letos jsme na něj navěsili i malé sněhuláčky, které vyrobili žáci z první základní školy a počítáme s tím, že si je děti budou odnášet domů,“ doplnila mluvčí novoměstské nemocnice Helena Zelená Křížová.