Do rodiny tradičních „vánků“ z Vysočiny přibude lyžařský likér z Medlova

Nový likér s názvem Mertilus patřící do rodiny „vánků“ a jim podobných alkoholických povzbuzovačů, kterých se ve Žďárských vrších nepodává zrovna málo, budou moci lidé ochutnat na Medlově u Fryšavy pod Žákovou horou. Oficiálně jde o likér vyrobený k poctě medlovských lyžařů, neboť historie původně rekreačního střediska je spojená s prvorepublikovým lyžařským reprezentantem Leopoldem Stehlíkem a jeho ženou Aglaiou, přičemž letos uplyne 90. let od zprovoznění původní budovy a půl století od zkolaudování nové.

Slavnostní degustace likéru se u Medlovského rybníka uskuteční v sobotu 20. ledna v 15 hodin a bude spojena s prvním setkáním otužilců, kteří se ponoří do chladných vln rybníka. „Uvidíme, zda před tím budeme muset rozbíjet led,“ uvedla s úsměvem spolumajitelka Medlova Klára Piskořová. O den později se na jediný den otevře původní sauna z roku 1974. Ta se dnes již nepoužívá, nicméně nikoliv proto, že by nebyla funkční, ale z důvodu, že po půl století už lidé vyžadují větší komfort. Nový likér s třiatřiceti procenty alkoholu vyrobený na základě speciálního medlovského ginu s příměsí kontryhelu, který údajně za úplňku na loukách kolem hotelu sbírají víly, doplnily borůvky z regionu. „Sbírali jsme je v létě v lesích v okolí Medlova a také Sázavy,“ upřesnila Klára Piskořová.

Historie medlovského rekreačního zařízení se začala psát v roce 1934, nejdříve šlo tábor pro sportovně založené ženy a dívky. Podle Horáckých listů z 15. června 1934 tam jeho účastnice čekalo nejenom 21 domků s ústřední budovou a 200 metrů pláže. „Budou zde teplé a studené sprchy, moderní toilety, lékařský dozor, terasy pro sluneční lázně. Za vedení zkušených odborníků budou v táboře pěstovány všechny přístupné sporty a moderní metody tělovýchovné, hlavně atletika, gymnastika, kanoistika, lukostřelba, míčové hry, rytmika, plování, veslování, atd. Přirozeně, že o táborové ohně, večery, hudbu atd. bude v táboře dostatečně postaráno. Dívky mladší 18 let se přijímají pouze na odpovědnost rodičů. Poplatek denně 20 Kč. Již dnes jest přihlášeno přes 40 dívek a žen. Tábor bude otevřen asi 1. července 1934. Pro kraj bude mít tento tábor obrovský význam,“ sliboval dobový tisk.

Již tradičními likéry v oblasti Žďárských vrchů jsou nejenom v zimě Kadovánek, Drátovánek a další podobné nápoje – vždy jde o likér s unikátním bylinným složením. V létě chutnají studené, v zimě naopak horké na zahřátí po lyžovačce, bruslení, sáňkování nebo procházce. Kadovánek je k dostání v hospodě U Janečků v Kadově na Novoměstsku a navazuje na tradici kdysi proslulého Samotínského vánku, dnes již nevyráběného likéru, jehož produkce zanikla se smrtí samotínského hostinského Emila Tlustoše v roce 1988. Na následnou poptávku zareagovala hostinská Vilemína Janečková z Kadova, babička současného majitele, jež v roce 1992 přišla s vlastní recepturou, a tak v Kadově vznikl Kadovánek. Na průčelí hospody od té doby visí pamětní deska s verši oslavujícími likér slovy: ‚Zaduje do hlavy, profičí myslí, odfoukne starosti, tobolku čistí.‘

Drátovánek pojmenovaný podle nedaleké skály Drátník je k mání v restauraci U Kolouška v Samotín u Sněžného. Taktéž navazuje na Tlustošův likér, a to zejména místně, neboť původní hospoda v Samotíně již neexistuje. „Drátovánek podle naší receptury připravujeme od roku 2014,“ připomněla spolumajitelka restaurace Helena Hoskovcová.

Originální likéry se objevují i jiných místech, a to v lahvích o různém objemu. V Bystřici nad Pernštejnem si je možné v infocentru zakoupit Bystřickou Aronii, likér z černých jeřabin, který od roku 2010 pro město vyrábí tamní společnost. Ze stejné produkce je i Bystřický vánek s přísadou celkem patnácti různých druhů bylin. Bylinný Skalský vánek, rovněž vyráběný v Bystřici, nabízejí ve Skalském dvoře u Lísku. V městečku Nedvědice rozkládajícím se pod hradem Pernštejnem se zase dá už od roku 2004 narazit na Pernštejnský elixír, v místě je v prodeji například v informačním centru.