Hornosvrateckou vrchovinou po stopách partyzánů i holokaustu

Pětadvacet kilometrů je dlouhý okružní výšlap Hornosvrateckou vrchovinou po stopách partyzánských skupin, které v závěru druhé světové války v regionu působily. Začíná ve Štěpánově nad Svratkou, vysočinském městečku v okrese Žďár nad Sázavou.

Doporučená trasa: https://mapy.cz/s/lodanevomu

Žlutá značka nejdříve stoupá partiemi s výhledy pod Sokolí horu a odtud po zpevněné cestě míří k odbočce k partyzánskému památníku Sklapsko. Nad pozůstatky bunkru partyzánské skupiny Jermak od roku 1970 stojí památník podle návrhu akademického sochaře Františka Kovaříka. Žluté značení od odbočky pokračuje do Prosetína, malé vesnice s katolickým kostelem sv. Markéty z roku 1738 se samostatně stojící věží se zvonicí i evangelickým postaveným v roce 1782, který je současně nejstarší toleranční modlitebnou na Vysočině.

Z Prosetína trasa klesá do Hodonína, za nímž se nachází Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě, v němž byla v roce 2021 zpřístupněna rozsáhlá muzejní expozice. Muzeum se nachází na místě někdejšího tábora, původně koncem 30. let 20. století vzniklého jako pracovní k práci na stavbě úseku dálkové silnice Plzeň – Moravská Ostrava, poté se z něj stal kárný tábor pro osoby vyhýbající se práci a v letech 1942-43 v něm byli systematicky soustřeďováni lidé romského etnika. Táborem jich prošlo bezmála čtrnáct stovek, více než polovina z nich byla transportována do Osvětimi a dvě stovky lidí přímo v táboře podlehly tyfové epidemii. Někteří byli pohřbeni v hromadných hrobech poblíž tábora v lokalitě Žalov, další na hřbitově v nedalekých Černovicích. Po osvobození v táboře fungovala nemocnice pro vojáky Rudé i Rumunské královské armády, pak tam byli internováni Němci, kteří pro svůj věk nebyli schopni odsunu. Vystřídali je odpůrci komunistického režimu a v polovině 50. let došlo k přestavbě areálu na rekreační středisko. V 90. letech jej čekala privatizace a o necelá dvě desetiletí později odkup státem pro vybudování památníku s muzeem.

Z Hodonína cesta vede po cyklotrase č. 5086 do Chlébského, místní části Skorotic, a odkud směřuje k partyzánskému památníku mezi Dolním a Horním Čepím, osad obce Ujčov. Betonový monument se čtyřmi nepravidelnými trojúhelníkovými tvary je kulturní památkou, jež byla odhalena 6. května 1975 coby připomínka působení štábu partyzánské brigády Jermak v Horním Čepí. Nápisy připomínají také odbojovou činnost skupin Jan Kozina a Zarevo, které na sklonku druhé světové války za podpory místních obyvatel v okolí působily, a jejich úkolem bylo oslabovat německou armádu. Řada domácích lidí jim poskytovala potraviny nebo ošacení a předávala zprávy o pohybu německých vojsk, gestapa či četníků.

Od partyzánského památníku cesta vystoupá k Hornímu Čepí, vesničce s čestným titulem Partyzánská obec, kde dnes pobývají vesměs chataři a chalupáři. Nad osadou stojí křížek připomínající tragickou smrti Josefy Pavelkové, kterou v těchto místech v roce 1916 zabil blesk. Další úsek trasy skýtá malebné výhledy na okolní krajinu, po levé straně se rozkládá travnatý Kopicův vrch. Trasa se poté stočí a projde nedaleko štoly sv. Antonína Paduánského, jednoho z pozůstatků těžby rud v okolí Štěpánova. Štola vyražená v druhé polovině 18. století coby odvodňovací je zabezpečená mříží, částečně zatopená a vytéká z ní voda. Následně trasa sejde do Štěpánova, městyse, jež rovněž stojí za prohlídku.

Hned v centru je k vidění kostel sv. Petra a Pavla, původně románský, který za dobu své bezmála 800 let dlouhé existence prošel četnými stavebními úpravami. K nejzásadnějším došlo po požáru v roce 1917, kdy shořel téměř celý kostel. Na jeho pozůstatcích poté vznikla netradiční kubistická stavba.

Ve středu městečka se nachází i Hornický cechhaus Štěpánov, malé muzeum umístěné v historickém domě a mimo akce pro veřejnost přístupné po domluvě. Expozice se zaměřuje na středověkou hornickou činnost v okolí Štěpánova, zejména těžbu stříbra, jejíž pozůstatky jsou zachovalejší než v hornických oblastech jako třeba Jihlava, Kutná Hora či Krušné hory, kde středověká důlní díla překryla další těžba, případně byla zcela zničena.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz