Kostel v Dolním Čepí odkrývá tajemství, objevily se středověké jámy

Ojedinělou možnost prohlédnout si nejenom pozoruhodné jámy, které byly archeology objeveny při záchranném výzkumu spojeném s rekonstrukcí románského kostela sv. Václava v Dolním Čepí, mohou lidé využít o prvním červencovém víkendu. Komentované prohlídky starobylého kostela z poloviny 13. století se uskuteční v sobotu 4. a v neděli 5. července v době od 13 do 16 hodin. „Archeologové mimo jiné přímo v kostele objevili celkem pět zásobních jam. Tři z nich už byly opět zasypány, ale zbývající dvě bychom ještě předtím rádi představili veřejnosti, a to včetně dalších zajímavých nalezených artefaktů,“ uvedl starosta Ujčova, jehož je Dolní Čepí místní částí, František Bureš.

Svatostánek, který se nachází na terase pod svahem vysokého kopce v severovýchodní části vesnice nedaleko hradu Pernštejn, patří k nejstarším sakrálním stavbám v celé oblasti. Je obklopený malým hřbitovem, který chrání masivní kamenná ohradní zeď, a celý tento areál byl již v roce 1958 prohlášen kulturní památkou České republiky. Kostelík s omítnutými kamennými zdmi, rovným dřevěným stropem, portálem v jižní zdi lodi a hranolovou zvonicí na vrcholu sedlové střechy je zcela výjimečný tím, že ve své historii prodělal jen nepatrné stavební úpravy a dochoval se s minimem pozdějších zásahů.

Kolem přesné doby vzniku památky s půlkruhovým závěrem sice panovalo několik teorií, kdy někteří historici mluvili o 15. století a jiné prameny naznačovaly dokonce konec 12. století nebo dobu před rokem 1235, současné výzkumy však vnášejí do minulosti jasnější světlo. Archeologické a stavebně historické průzkumy v kostele i na přilehlém hřbitově probíhaly už od roku 2024. Při průzkumu vnější omítky bylo zjištěno původní románské okénko v apsidě a objevila se i původní exteriérová omítka s barevnými prvky. Dobu výstavby svatostánku pak definitivně odhalilo dendrochronologické datování dřevěných prvků do poloviny 13. století, i když první písemná zmínka o existenci kostela nese až letopočet 1492.

„Archeologický výzkum interiéru kostela prováděný v letech 2025 a 2026 přinesl nálezy celkem pěti zásobních jam hruškovitého průřezu, z nichž největší dosahovala hloubky tří metrů. Jejich skladovací funkce byla ukončena pravděpodobně v rámci úprav kostelních podlah. Zásobní jámy s největší pravděpodobností na obilí byly vyhloubeny v době stavby kostela nebo nedlouho po dokončení stavby ve 13. století a zasypány nejpozději v průběhu 15. století. V zásypech zásobních jam se nacházely fragmenty běžných kuchyňských keramických nádob nebo tlustostěnných zásobnicových nádob,“ přiblížil výzkum v kostele a jeho těsném okolí archeolog David Zimola z Muzea Vysočiny v Jihlavě, vedoucí archeologického výzkumu v Dolním Čepí. Velkou zajímavostí jsou však také nálezy drobných mincí Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského a Václava IV.

Kromě samotné středověké architektury a odhalených jam budou moci návštěvníci při komentovaných prohlídkách obdivovat také cenný interiér. Významným prvkem je oltář z roku 1717, na kterém je zpodobněn svatý Václav, jemuž je kostel zasvěcen. Spodní část oltáře zdobí obraz takzvané Černé Madony a na levé zdi lodi se nachází obraz Nejsvětější Trojice.

Rozsáhlá rekonstrukce kostela začala loni na jaře a probíhá po etapách postupně zahrnujících odstranění nevhodné vnější omítky z 20. století, obnovu střechy, vybudování dešťové kanalizace, obnovu hřbitovní zdi, márnice i vnitřních omítek a vybavení. V souvislosti s rekonstrukcí byla vyhlášena i veřejná sbírka, která pokračuje. Na transparentní účet vedený u Komerční banky s číslem 131-3047330297/0100 lidé dosud přispěli asi půl milionem korun. „Práce dále pokračují, zatím vyšly asi na 2,5 milionu korun, z čehož milion činila státní dotace prostřednictvím Místní akční skupiny Zubří země. Peníze na sbírkovém účtu jsme zatím nepoužili, plánujeme z nich financovat například vnitřní omítky,“ konstatoval starosta.

Novinkou, o které se jedná, je zavedení elektřiny do kamenného kostelíku. Její absence poněkud komplikuje různé akce včetně koncertů, které se v kulturní památce příležitostně konají, protože je nutné používat dlouhý prodlužovací kabel z nejbližší nemovitosti. „Probíhají jednání s památkáři a na zastupitelstvu obce, kdy by šlo o jeden skrytý přívodní kabel, díky němuž by mohlo začít i pravidelné vyzvánění kostelních zvonů, které ke kostelu a venkovskému rázu patří,“ doplnil František Bureš.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz