Od Zvole do Bobrové za Santiniho architekturou

Doporučená trasa: https://mapy.com/s/hefudehata

Kolem dvaadvaceti kilometrů je dlouhý pěší výlet za vysočinskými barokními sakrálními památkami na Bystřicku a Novoměstsku. Start i cíl je ve Zvoli nad Pernštejnem, kde se uprostřed vsi tyčí kostel sv. Václava z let 1713-1717, dílo významného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, jenž v té době působil ve službách opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy a projektoval pro něj jednu stavbu za druhou.

Výšlap spojuje tři z nich. Kostel ve Zvoli Santini přebudoval z původně značně zchátralého gotického svatostánku, přičemž mu dal půdorys řeckého kříže se střešní dominantou v podobě knížecí čapky coby atributu patrona chrámu. Toho, stejně jako opata Vejmluvu, připomíná také písmeno W ve vrcholu štítu západního průčelí kostela. Zájemci o komentovanou prohlídku mají možnost si ji předem domluvit s panem Svítilem na tel. 733 105 282.

Ze Zvole trasa směřuje po červené turistické značce a polní cestou přes kopec Strážnice do osady Blažejovice a dál do vedlejších Rozsoch. Cílem je tamní kostel sv. Bartoloměje přestavěný mezi lety 1763-1768 v pozdně barokním slohu. Stavbu financoval tehdejší majitel panství Maxmilián Josef Mitrovský, který je tam také pohřbený. Plastiky sv. Jana Nepomuckého a archanděla Michaela stojící před kostelem pocházejí z roku 1767 a pískovcový kříž z roku 1772. Kostel v Rozsochách skrývá i své starší historické jádro, neboť nejstarší písemnou zmínkou o tomto svatostánku je listina Demetera z Bukova (Bukové) z roku 1285.

Přes Bukov vede trasa přes osadu Albrechtice, kde se nachází neobarokní kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1863, kulturní památka, jež kopíruje stavební prvky kostela sv. Bartoloměje v Rozsochách, a za vsí polní cestou do osady Branišov, odkud se stáčí silnička mezi poli do Dlouhého a pak do Bobrové. Ještě před městečkem jsou při silnici II/388 vedle zemědělského družstva k vidění netradiční červeně zbarvená boží muka. Jde o takzvaný ‚Santiniho krystal‘, drobnou sakrální památku, dlouhá léta pozapomenutou, kterou renomovaný architekt vybudoval v roce 1709. Její tělo tvoří dokonalý krystal natřený takzvanou pompejskou červení, kompletní rekonstrukcí boží muka prošla v roce 2020.

Podstatně rozsáhlejší Santiniho dílo se vypíná na náměstí v horní části Bobrové. Je jím kostel sv. Pavla a Petra, původně románská stavba, kterou Santini v letech 1714-1722 změnou dispozice přebudoval a rozšířil. Z původního kostela ponechal západní věž a k ní přilehlou obdélníkovou loď využil jako nové kněžiště. Na místě dřívějšího kněžiště navrhl novou prostornou kostelní loď, čímž svatostánek získal opačnou orientaci, než je u chrámů obvyklé.

Hned vedle kostela stojí zrekonstruovaný objekt staré školy, kde se nachází pozoruhodné Muzeum panenek. Otevřené je od června do září každou neděli odpoledne, ale po telefonické dohodě i jindy. Sběratelka Marie Roháčková exponáty ve staré škole opečovává a vystavuje od roku 2011, její sbírka v muzeu čítá asi 1300 panenek z celého světa, přičemž dalších patnáct stovek má ještě doma, takže expozici průběžně obměňuje.

Z centra Bobrové se trasa nejdříve vrací zpět a poté vede po červené značce nejdříve po spojovací cestě k Mirošovu a od rozcestí K Potůčku dál mezi poli k osadě Olešínky. Od autobusové zastávky za vsí zbytek cesty do Zvole červená značka kopíruje silnici II/ 388.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny