Po stopách žďárských cisterciáků: Za Santiniho genialitou a místním pivem

Doporučená trasa: https://mapy.com/s/gecefapago

Městečko Ostrov nad Oslavou je startem okružního přes šestadvacet kilometrů dlouhého výšlapu jarní Vysočinou. Dominantou centra městyse je areál kostela sv. Jakuba Většího, který se skládá ze svatostánku se samostatnou věží zvonice zasazenou do ohradní zdi a hřbitova. První zmínka o něm pochází z roku 1370, ale do současné podoby byl přebudován v roce 1885 a věž byla přistavěna ještě o čtyřicet let dříve.

Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století a nedaleko vedle frekventované silnice I/37 poutá pozornost jedno z děl významného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, který se koncem první a v druhé dekádě 18. století angažoval ve službách opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy. Ani v Ostrově tomu nebylo jinak – bývalý zájezdní hostinec s mansardovou střechou tehdy sloužil jako zázemí pro ubytování obchodníků a poutníků, ale také přepřahání koní při cestách zástupců církve mezi Žďárem a Křižanovem a pro hospodářské potřeby kláštera. Křestní jméno opata Vejmluvy Santini „zvěčnil“ v půdorysu objektu ve tvaru písmene W (Wenceslaus).

Z Ostrova trasa pokračuje po silnici II/354 mířící do Obyčtova, po níž vede i cyklotrasa. Na konci zástavby se po pravé straně mezi vzrostlými stromy nachází oplocená, ale volně přístupná studánka s kapličkou, kde se podle legendy zastavovali poutníci při cestě do obyčtovského kostela. I tato sakrální stavba – poutní kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově - je Santiniho projektem. Tentokrát architekt svatostánek vyprojektoval na půdorysu připomínajícím želvu, což má symbolizovat stálost ve víře a mariánskou ochranu. Chrám v malé vesničce od roku 2010 doplňuje další želva stojící pod kostelem v parčíku. V tomto případě je betonová od žďárského výtvarníka Michala Olšiaka, protože Obyčtov má želvu i v obecním znaku.

Červená značka vede dál po silnici II/354, za Obyčtovem odbočí vlevo a zamíří k Řečici. Před obcí klesající cestu lemuje křížová cesta, jež v roce 2005 vznikla k poctě papeže Jana Pavla II. Počátky Řečice se pojí s dvorcem založeným na konci 13. století žďárským klášterem, okolo kterého pak začala vznikat obec. Do klášterního majetku patřila i blízká ves Mankov (Maňkov), avšak ta záhy zpustla. Připomíná ji jen název lokality Maňkovská severovýchodně od Řečice.

Dominantou obce je kaple sv. Rodiny vypínající se naproti rybníku. Předcházela jí dřevěná kaplička, jež byla v roce 1932 stržena a nákladem místního hostinského Šustáčka nahrazena zděnou. Na přelomu tisíciletí pak k ní přibyla ještě sakristie. V letních měsících je v Řečici k dispozici vyhlášené koupaliště.

Další cesta pokračuje kolem rybníka a spojovací silnicí vedoucí k Bohdalci, avšak na lesní křižovatce odbočí na silničku vlevo, která míří do Podolí. I tato malá ves svého času patřila žďárskému klášteru, založili ji ale zřejmě koncem 13. století majitelé lomnické části Křižanova. Její dominantou je kaple Panny Marie Růžencové pocházející z roku 1887.

Následující zastávkou je asi dva kilometry vzdálený Radešín. V malé vsi budí zájem postupně rekonstruovaný zámek, před nímž se rozkládá malý rybník a pozůstatky někdejšího zámeckého parku s výklenkovou kapličkou Panny Marie Lurdské. Zámek je dnes současně centrem horkovzdušného balónového létání – po předchozí domluvě je možné navštívit tamní malé muzeum historie výroby balónů.

Radešínské panské sídlo vzniklo na místě původní středověké tvrze, kterou i s okolním dvorem získal v roce 1597 Samuel Radešínský, aby ji pak přestavěl na patrový renesanční zámek. O sto let později pak nechal opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva provést jeho přestavbu a rozšíření na letohrádek pro odpočinek církevních hodnostářů. Některé zdroje uvádějí, že autorem návrhu byl rovněž architekt Santini, jednoznačně to však doloženo není. Klasicistní přestavba zámku přišla až po zrušení cisterciáckého kláštera a zámecký park byl založen až v 19. století. O něco níže pod zámkem se na břehu Pivovarského rybníka nachází Balónový hotel s restaurací a také Balónový pivovar s nabídkou místních ležáků i speciálů.

Z Radešína cesta následně zamíří po červené turistické značce, nejdříve mezi Pivovarským a Cihelským rybníkem a pak lesem až k rozcestníku Sklenský rybník. Po asi dvě stě metrech trasa sejde ze značky, uhne doprava a pokračuje lesem kolem chat v těsné blízkosti téměř pětadvacetihektarového Velkého sklenského rybníka, největšího z četných vodních ploch zasazených v okolní lesnaté krajině. Cesta se poté stočí k Rousměrovu, kde trasa projde obcí a za silnicí I/37 pokračuje mezi poli až na lesní křižovatku, kudy vpravo míří červená značka až do Ostrova nad Oslavou.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.santinivysocina.cz