Poznejte příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi a vydejte se po stopách sklářů

V srdci Vysočiny, kde se řeka Svratka vine malebnou krajinou a tvoří prastarou hranici mezi Čechami a Moravou, se nachází místo s pozoruhodnou historií. Milovská naučná stezka, rozprostírající se mezi osadou České Milovy a obcí Křižánky v okrese Žďár nad Sázavou, vás provede nejen přírodními krásami, ale i fascinujícím příběhem někdejší sklářské slávy.

Doporučená trasa: https://mapy.cz/s/hanorejezu

Necelých pět kilometrů dlouhá stezka s dvaceti zastaveními vás zavede do kouzelného světa meandrujícího toku Svratky a monumentálních skalních útvarů. Dominantou oblasti jsou bezesporu Čtyři palice, které se majestátně tyčí nad okolní lesnatou krajinou. Ale skutečným pokladem, který tato stezka odhaluje, je zapomenutý příběh kdysi slavné sklářské huti a osady, která pod skálou vzkvétala.

Rok 1835 se zapsal do historie regionu jako moment, kdy v Českých Milovech vyrostla sklářská huť. Kolem ní postupně vznikla osada zručných sklářů, jejichž umění brzy překročilo hranice regionu. Milovští mistři vyráběli především duté a broušené sklo, které svou kvalitou získalo věhlas daleko za hranicemi - jejich výrobky se vyvážely až do exotického Turecka, slunného Španělska či vzdálené Ameriky.

Paradoxně, co huť přivedlo k životu, to ji nakonec i pohřbilo. Zatímco její vznik umožnil nadbytek dřeva v okolních lesích, právě jeho pozdější nedostatek a následné zdražení se staly prvními posly jejího zániku. Osudovou ránou byla také izolovanost od železniční sítě, která v éře průmyslové revoluce představovala klíčovou dopravní tepnu. Milovští skláři, jakkoli zruční a talentovaní, nemohli konkurovat severočeským sklárnám, které měly dvě zásadní výhody - využívaly levnější uhlí jako palivo pro své pece a těžily z výhodné polohy u železnice.

Rychmburská vrchnost, pod jejíž správu huť spadala, se snažila zachránit upadající provoz nejprve pronájmem, později i prodejem. Když všechny pokusy selhaly, došlo k dražbě a rozprodání veškerého majetku. Z kdysi rušné sklářské osady zůstal stát pouze dům huťmistra a několik menších stavení, které odkoupili místní obyvatelé a dnes slouží jako rekreační objekty. Zbývající budovy byly nenávratně srovnány se zemí, čímž se definitivně uzavřela kapitola slavné sklářské historie Milov.

Příběh milovského sklářství však neskončil úplným zapomněním. V citlivě zrekonstruovaném bývalém skelmistrovském domě, který byl později přeměněn na hájovnu a nyní se mu navrátila jeho původní podoba, sídlí Galerie na Milovské huti. Tato jedinečná expozice uchovává více než tisíc vzácných exponátů českého skla od 17. století až do současnosti.

Expozice představuje návštěvníkům přehled o bohaté historii a inovacích, které české sklářství přivedly na vrchol světového umění a průmyslu. Aby byla návštěva expozice co nejpoutavější, umělá inteligence pracuje s popisky exponátů, která je schopna rozpoznat jednotlivé sklářské výrobky a poskytnout podrobné informace o jejich historii, výrobě a významu. Součástí expozice je také digitální Milovská glaspedie, která poskytuje základní sklářské pojmy.

Návštěvníci, kteří si předem zarezervují prohlídku na webu v rezervačním systému, mohou zhlédnout i unikátní téměř dvouhodinový filmový dokument. Ten poutavě mapuje bohatou historii nejen milovských skláren, ale i dalších sklářských center v okolí - v Křižánkách, Herálci, Fryšavě, Vříšti, Březinách, Lubné, Posekanci, Svratouchu, Pusté Rybné a řadě dalších lokalit, které kdysi proslavily český sklářský um.

Stejně jako byla milovská sklářská huť nerozlučně spjata s dřevem z okolních lesů, tak jsou tyto lesy neodmyslitelně propojeny s impozantními skalními útvary. Nepřehlédnutelným příkladem je skalní útvar Čtyři palice, který se vypíná nad naučnou stezkou. Jeho západní stěna, dosahující výšky přibližně třiceti metrů, je korunována čtyřmi mohutnými skalními výběžky, jež byly poeticky pojmenovány Sfinga, Kobyla, Paličák a Bašta. Tyto skály jsou vyhledávaným cílem horolezců, ale díky označené vyhlídkové trase si jejich krásu mohou vychutnat i běžní turisté bez speciálního vybavení.

Další zastavení se pak věnují přírodním útvarům krajiny Milovské kotliny a jejího okolí, všudypřítomným skalám, druhové skladbě lesa a jeho využití, řece Svratce, fauně a floře.

Nedaleko odtud leží malebné Křižánky, jejichž historické jádro představuje největší vesnickou památkovou rezervaci v celém Kraji Vysočina. Tato půvabná obec potěší nejen milovníky tradičních roubenek a nedotčené přírody. Nabízí také zajímavý historický fenomén v podobě hraničních kamenů, které připomínají, že právě Křižánky jsou typickým příkladem vesnice rozdělené řekou Svratkou na českou a moravskou část.

Milovská naučná stezka není jen cestou krajinou - je to cesta časem, která vás provede příběhem místa, kde se po staletí prolínalo umění sklářů s divokou krásou přírody. Vydejte se po stopách dávných sklářů a objevte příběh, který vypráví nejen informační tabule, ale i samotná krajina pod Čtyřmi palicemi.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz