Putování přes prales a Stříbrnou studánku až k prameni řeky Svratky

Start čtrnáctikilometrového pěšího výletu za krásami vysočinského venkova v podobě lesů, vrcholů se skalisky či pramenů řek je v obci Cikháj. Vznik vsi se datuje do druhé poloviny 14. století a prvními osadníky byli čeští i němečtí lesní dělníci a uhlíři, kteří mýtili les, proměňovali ho v ornou půdu a ze dřeva v milířích pálili dřevěné uhlí. V pozdějších letech byla Cikháj stejně jako další vsi v okolí spojena s tradičním ručním sklářstvím.

Zaparkovat můžete na parkovišti poblíž penzionu a pak se po modrém turistickém značení vydejte k nedaleké louce s památníkem z roku 1975 připomínajícím partyzánské a odbojové hnutí. Čtyřiadvacet tun těžký kámen z lesů nedaleko Křižánek má ve svém středu znak partyzánského oddílu M. J. Hus, jenž v době II. světové války v okolí působil.

Pokračujte lesem po trase, kde v první polovině 30. let 20. století fungovala lesní železnice. Ta byla vybudována po polomu v říjnu roku 1930 a v provozu zůstala do konce roku 1934, kdy bylo všechno dřevo vytěženo. Na rozcestí se pak pusťte po červené značce mířící vzhůru k Tisůvce, první z osmistovek Žďárských vrchů na trase. Vrcholová skála lidově zvaná Čertův kámen disponuje délkou 58 metrů, je vysoká 15 metrů a dělí ji úzká skalní průrva. Nahoru se dostane i zdatnější turista, ale výhledům brání okolní vysoké stromy. Lidové pojmenování skály se odvozuje od tradiční legendy operující motivem pekelníka, který na vrchol kopce vysypal kamení, čímž vznikla skála.

Z Tisůvky pokračujte po červené značce k Žákově hoře, dalšímu osmistovkovému vrcholu. Tamní lesní komplex byl vyhlášen přírodní rezervací chránící zachovalý přírodní prales už před bezmála stoletím, přičemž na jejím zřízení se v roce 1929 podílel tehdejší majitel panství Zdenko Radslav hrabě Kinský. To připomíná i pamětní deska z roku 2009 na rozcestí pod kopcem. Žákova hora je však i jedním z vrchů s trigonometrickými body, přičemž poprvé byla do měřičské sítě zařazena při katastrálním mapování v letech 1821 až 1864.

Na rozcestí pod Žákovou horou se po zeleném značení vydejte ke Stříbrné studánce, jednomu z pramenů řeky Svratky, dříve uváděnému jako hlavní. Nad studánkou stojí pamětní kámen s nápisem hlásajícím, že právě v těchto místech 27. června 1970 tehdejší prezident Ludvík Svoboda vyhlásil Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy. Zelená značka vás poté dovede až na vrchol Fryšavského kopce, třetí osmistovky po cestě. Tam najdete jak partyzánský památník se znakem oddílu M. J. Hus, tak dřevěný částečně zahloubený přístřešek coby odkaz na zemljanku, kterou v těchto místech partyzáni zbudovali. Dřevěný domeček je středem pozornosti zejména dětí.

Z Fryšavského kopce se vraťte na rozcestí pod ním, odkud modrá značka vedená po zpevněné komunikaci míří zpět do Cikháje. Cestou nepřehlédněte nenápadnou odbočku vpravo do houštiny, kde najdete hlavní pramen řeky Svratky včetně pamětního kamene. Nenápadné místo skryté v přítmí stromů vypadá spíše jako rašeliniště s tůňkou. Řeka Svratka odtud až ke svému ústí do Dyje ve střední části vodní nádrže Nové Mlýny je dlouhá 174 kilometrů a její původní název Švarcava měl vycházet buď ze staročeského výrazu svorti, tedy vinout se, anebo od německého slova schwarz – černý.

Při zpáteční cestě k Cikháji si ještě povšimněte pozůstatku umělého kanálu v místě zvaném Sražená voda. Tím naši předkové převáděli vodu ze Svratky do Stržského potoka, respektive řeky Sázavy, neboť pro provoz okolních mlýnů či skláren jí potřebovali hodně. Voda ze Svratky se tak někdy místo do Černého moře dostala do moře Severního. V cíli výšlapu pak můžete energii doplnit v restauraci, u které jste zaparkovali. A pokud budou mít ještě vaši potomci dostatek energie, vedle parkoviště je velké dětské hřiště se sochou čertů, kde si můžete udělat selfie.

Zdroj: regionální web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz