Santiniho šifra: odhalte tajemství architekta na Vysočině

Letos si připomínáme 300. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých architektů, Jana Blažeje Santiniho Aichela. Jeho díla jsou dodnes fascinující a přitahují pozornost návštěvníků z celého světa. Chcete-li prozkoumat jeho odkaz a zároveň zažít dobrodružství plné napětí a hádanek, máme pro vás skvělou příležitost. Představujeme vám hru Santiniho šifra, která vás provede šesti tajemnými místy na Vysočině spojenými s tímto geniálním architektem. Připravte se na vzrušující dobrodružství, plné šifer, symbolů a záhad.

Hra Santiniho šifra je vhodná pro malé i velké dobrodruhy, kteří mají chuť objevovat a rozplétat záhady. Vaším úkolem bude odhalit tajemství skryté v šesti Santiniho stavbách na Vysočině. Nejedná se pouze o běžnou hledačku, ale o komplexní dobrodružství, které vyžaduje nejen pevné nervy, ale také ostřílené mozkové závity. Herní plán a další informace naleznete zde.

Dobrodružná hra plná symbolů a tajemství láká turisty do Zvole, Bobrové, Obyčtova, Ostrov nad Oslavou a Pohledu, které se stávají dějišti úkolů. Celý závěr pak vrcholí na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, kde se nachází jedinečné místo spojené s tvorbou slavného architekta.

Prvním místem, kde se zastavíme, je kostel svatého Václava ve Zvoli, který byl stavěn v letech 1713 – 1717 podle plánu Santiniho. Stavebníkem byl opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva. Vznikla nádherná stavba na půdorysu řeckého kříže se dvěma věžemi a kopulí se svatováclavskou korunou, zeměkoulí a křížem. Za kostelem na hřbitově je ještě jedna menší stavba, která je také dílem tohoto architekta, jedná se o márnici v podobě stlačeného šestiúhelníku v půdoryse.

Za dalším klíčem k rozluštění šifry se vydáme do Bobrové ke kostelu svatého Petra a Pavla. Kostel byl původně vystavěn jako pozdně románský kostel a následně mezi lety 1714–1722 barokně přestavěn podle návrhu Santiniho. Ten ponechal původní západní věž a přilehlou obdélnou loď využil jako nové kněžiště. V místě původního starého kněžiště vystavěl novou prostornou loď. Touto přestavbou získal kostel opačnou orientaci, než je u chrámů obvyklé. Nejzdobnější částí kostela je průčelí, které svým pojetím připomíná fasádu římského kostela Panny Marie Sedmibolestné od italského architekta Borrominiho.

Další zastávku za dílem slavného architekta si uděláme v údolí říčky Oslavy, kde nalezneme malebnou vesničku Obyčtov. Zde na malém skalním ostrohu je poutní kostel Navštívení Panny Marie. Velkou raritou je tzv. želví půdorys, symbol stálosti ve víře. Tvar hlavní lodi opravdu připomíná želví krunýř, nárožní čtvercové kaple nohy, mělký presbytář se seříznutými rohy krk, mnohoúhelníková zákristie hlavu a západní předsíň ocas želvy.

Další odkaz opata Václava Vejmluvy a architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla je Panská hospoda v Ostrově nad Oslavou, kterou nechal opat kolem roku 1723 vybudovat. Zájezdní hospoda sloužila pro odpočinek církevních hodnostářů při cestě do Žďáru či na křižanovské panství. Byla navržená ve stylu barokní gotiky a její půdorys má tvar W, což představuje iniciály žďárského opata Václava Vejmluvy.

Za pátou částí šifry se vydáme do malé obce Pohled, kde najdeme hned dvě tajuplná místa spojená se Santinim. Areál poutního místa nad vesničkou Pohled se skládá z kostela sv. Anny, studniční kaple a 14 kapliček křížové cesty, dále zde uvidíte bývalý hostinec a lázeňskou budovu. Kostelík sv. Anny z roku 1761 byl postaven údajně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho na místě kapličky, kde se odehrávaly zázraky. Za druhou částí šifry v Pohledu se vydáme přímo do obce. Bývalý klášter cisterciaček, přestavěný na zámek, při pravém břehu Sázavy je nejvýznamnější památkou obce. Byl založen v roce 1256 šlechtičnami z rodu Vítkovců. V případě stavby drobného zámečku – sídla proboštství ženského cisterciáckého kláštera v Pohledu je doslova uváděno, že je stavěn pod stavitelem a podle plánů urozeného pana Jana Santiniho z Prahy.

Poslední část dobrodružné cesty za hledáním Santiniho šifry vás zavede k opravdovému unikátu, hvězdě Vysočiny do Žďáru nad Sázavou. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je unikátním uměleckým dílem a nepochybně nejosobitějším počinem Santiniho. Byl vystavěn v letech 1719 až 1722. Stavba se vymyká běžným dobovým uměleckým normám a představám. Základem je kompozice pěticípé hvězdy (pěticípý půdorys, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři), symbol nejen pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinské slově „tacui“ (mlčel jsem) a pěti hvězd ve svatozáři sv. Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily ve Vltavě po jeho utonutí.

Poté, co rozluštíte Santiniho šifru, kontaktujte průvodce kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, nebo informační centrum na Zámku Žďár nad Sázavou a předejte jim řešení šifry. Vaše snaha a putování budou odměněny.

Tištěného průvodce k Santiniho šifře dostanou zájemci v turistických informačních centrech ve Žďáře nad Sázavou, zámku Žďár, Novém Městě na Moravě, Bystřici nad Pernštejnem, Nedvědici, Sněžném, Svratce a na pokladně kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Více informací na www.korunavysociny.cz