Santiniho stezka: Nová trasa propojí architektonické skvosty Vysočiny

Kombinace mystické geometrie, hluboké duchovní symboliky a malebné přírody. To vše přináší hlavní letošní projekt Koruny Vysočiny a farností – Santiniho stezka. Prvním poutníkům a milovníkům architektury se tato nová trasa otevře již 1. července. Nabídne jedinečné propojení aktivního odpočinku s komentovanými prohlídkami staveb geniálního českého architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Příběh, který nesmazatelně vtiskl Vysočině její tvář, se začal psát počátkem 18. století. V roce 1705 se vedení tehdejšího cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou ujal vzdělaný a ambiciózní opat Václav Vejmluva. Tento mecenáš umění a nadšenec do stavitelství měl jasnou vizi, pro jejíž realizaci o rok později povolal do svých služeb tehdy devětadvacetiletého architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Spolupráce těchto dvou výjimečných mužů trvala sedmnáct let a proměnila region v centrum takzvané barokní gotiky – originálního architektonického stylu, který mistrně propojuje dynamiku baroka s vertikalitou a elegancí gotiky.

Sám Jan Blažej Santini Aichel (1677–1723), význačný tvůrce s italskými kořeny, se narodil do rodiny pražského kameníka. Vzhledem k tomu, že od narození trpěl tělesným handicapem – byl částečně ochrnutý a chromý –, nemohl převzít otcovu zavedenou dílnu. Kameníkem se přesto vyučil, rovněž studoval malířství, ale nakonec získal kvalifikaci architekta. Jeho tělesné znevýhodnění jako by paradoxně ještě více vyostřilo jeho mysl a smysl pro prostor. Tvořil především na zakázku tehdy prosperujících klášterů, ale i pro objednatele z řad šlechtických rodů. I když se dožil pouhých šestačtyřiceti let, stihl vytvořit bezmála stovku realizovaných projektů, často s geniálním využitím číselné a geometrické symboliky či odvážných technických zákonitostí.

Opat Václav Vejmluva (1670–1738) se narodil do rodiny sládka brněnského klášterního pivovaru. Do církevních služeb vstoupil velmi brzy, ale jeho osud hluboce poznamenal ničivý požár žďárského kláštera v roce 1689, který zažil jako osmnáctiletý novic a kvůli němuž musel dočasně odejít sbírat zkušenosti do Plas. Po studiích v Praze a vysvěcení na kněze se vypracoval na klášterního ekonoma a roku 1705 byl zvolen opatem. Ukázal se jako nesmírně energický, skvělý hospodář a ochránce svých poddaných, kterým výrazně pomohl během morové epidemie v roce 1709, za což získal titul císařského rady. Jako hluboce vzdělaný mecenáš, bibliofil a zakladatel Šlechtické akademie zažilo panství neopakovatelný rozkvět. Jeho životní dílo však v roce 1737 fatálně zasáhl další obrovský požár kláštera; s touto tragédií se již starý muž nedokázal vyrovnat, o tři dny později jej ranila mrtvice a necelý rok poté zemřel.

Nové putování přináší více než čtyřicetikilometrovou značenou turistickou trasu, která spojuje ta nejvýznamnější Santiniho díla v regionu, takže se neztatíte. Pro příznivce jízdy na kole je ideální volbou oblíbená Santiniho cyklotrasa č.5061.

Vzhledem k rozsahu komentovaných prohlídek a otevíracím dobám jednotlivých památek není možné zvládnout celou trasu pěšky za jediný den. Proto doporučujeme si rozdělit putování do několika etap, případně využít kombinaci s autem či hustou sítí veřejné dopravy.

Kromě přístupných památek nabízí nová stezka i celou řadu dalších míst, kde se můžete zblízka setkat s geniální prací slavného architekta. V Obyčtově tak stojí kostel Navštívení Panny Marie s jedním z nejkurioznějších půdorysů u nás. Stavba má totiž tvar želvy – symbolu stálosti ve víře, kde hlavní loď představuje krunýř, kaple nohy, presbytář krk, sakristie hlavu a západní předsíň ocas. V Ostrově nad Oslavou pak můžete obdivovat bývalou zájezdní hospodu s hospodářským zázemím, kterou opat Vejmluva nechal postavit pro odpočinek církevních hodnostářů a přepřahání koní a jejíž půdorys opět důmyslně tvoří iniciála „W“.

Mimořádný Santiniho cit pro detail se propisuje také do menších sakrálních objektů a prvků v krajině. Na konci Bobrové u silnice vedoucí směrem na Zvoli tak najdete pozoruhodnou ukázku jeho drobné architektury v podobě netradičních červených božích muk ve tvaru krystalu. Dominantou Radešína je dnešní Balónový zámek, jenž začátkem 17. století vznikl z někdejší tvrze. O sto let později pak nechal Vejmluva, patrně za účasti Santiniho, provést jeho přestavbu a rozšíření, aby plnil funkci letohrádku pro odpočinek významných zástupců církve. Samotný Žďár nad Sázavou pak v okolí bývalého kláštera i města ukrývá další mistrovy stopy, které stojí za to neminout. Při svém putování uvidíte hospodářský statek Lyra, monumentální prelaturu nebo unikátní konírnu v areálu dnešního Zámku Žďár. Přímo v historickém centru města pak Santiniho rukopis nese přístavba hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice v horní části náměstí a také zdobený podstavec tamního trojičního sloupu.

Všechny hlavní památky na stezce budou otevřeny během letní sezóny denně od 1. července do 31. srpna. Pro maximální pohodlí a finanční úsporu turistů je připravena společná výhodná vstupenka.

Aby bylo putování po stopách geniálního architekta co nejpohodlnější, budou všechny zapojené objekty označeny novými informačními panely s texty v češtině a němčině. Průvodcovské texty přímo v interiérech památek myslí také na německy a anglicky hovořící návštěvníky.

V turistických informačních centrech a na zapojených památkách jsou navíc pro turisty zdarma k dispozici přehledné informační letáky s mapou a detaily o jednotlivých stavbách.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.santinivysocina.cz