Stezka kolem Zelené hory připomíná Santiniho, přírodu i známého upíra

Naučná stezka Kolem Zelené hory zahrnuje dva okruhy a výhodou je, že právě v této lokalitě jsou soustředěny nejvýznamnější místní památky, které se současně pojí s významným architektem Janem Blažejem Santinim Aichlem (1677-1723). A také s opatem někdejšího žďárského cisterciáckého kláštera Václavem Vejmluvou, který činorodému staviteli v druhé dekádě 18. století zadával jeden projekt za druhým. Včetně jeho vrcholného díla - poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, dnes památky UNESCO.

První ze dvou okruhů stezky měří 2,1 kilometru a představuje především historické stavby. Ať už je to barokní most přes Stržský potok před zámkem se sochami osmi světců, jehož stavba v roce 1761 byla inspirována Karlovým mostem, či zámek, jenž v roce 1784 vznikl místě vyhořelého a následně zrušeného cisterciáckého kláštera z poloviny 13. století, hospodářský dvůr Lyra nebo Dolní hřbitov.

V areálu zámku se nachází také bazilika minor Nanebevzetí panny Marie a svatého Mikuláše. Tento svatostánek kdysi tvořil jádro kláštera, byl konventním kostelem. Hlavní loď baziliky je navíc druhou nejdelší chrámovou lodí na Moravě. Po roce 1710 nechal opat kláštera Václav Vejmluva upravit interiér kostela v gotickém stylu, k čemuž opět přizval Jana Blažeje Santiniho Aichla. Ten se podílel i na stavbě hospodářského dvora, přičemž Dolní hřbitov z roku 1709 byl vůbec první architektův počin ve zdejším kraji.

Hřbitov byl coby morový vybudovaný taktéž na popud opata Vejmluvy. Později bylo pohřebiště rozšířeno ze tři obvodových kaplí na čtyři, takže z výšky připomíná tvar lidské lebky. Hroby z něj byly vymístěny již před dlouhou řadou let, zatravněné ploše dominuje socha anděla posledního soudu s pozounem z dílny sochaře Řehoře Thényho a k vidění jsou tam rovněž originály soch světců z nedalekého barokního mostu.

Cesta od zámku do Dvorské ulice, kde se nachází statek Lyra, se pojí také s místním strašidlem, kterým byl správce Ulrich. Když velice neoblíbený vrchnostenský úředník Jan (Johan) Alois Ulrich 22. února 1817 ve svých šedesáti letech zesnul na ‚nervovou horečku‘, měl se stát upírem, tedy nemrtvým, tudíž vstával z hrobu a zjevoval se v okolí. Nejčastěji se vyskytoval právě na mostě ve Dvorské ulici poblíž zámeckého statku a fackoval procházející úředníky. Vrchnost po četných stížnostech nechala vedle mostu postavit lávku, aby se pěší bez úhony dostali na druhou stranu. Nicméně zjevení bylo stále agresivnější, inzultovalo další obyvatele a když se začalo objevovat i v zámeckých kancelářích, panstvo muselo jednat.

Ulrichova rakev byla vykopána a otevřena, načež správce v ní vypadal jako zaživa, a dokonce se tak choval. Nedělal si nic ze zaříkávání a začal z rakve vstávat. Proto mu byla údajně pomocníkem přizvaného jihlavského kata oddělena hlava od těla a do úst nasypán mák s tím, že kolik zrnek máku, tolik let Ulrich nebude strašit. Jeho tělo pak bylo zasypáno hašeným vápnem, rakev zatlučena hřebíky a opět zakopána do země (patrně na Dolním hřbitově). O tomto procesu se dochoval úřední záznam v jihlavské kronice. Od té doby už ve Žďáře ducha zlého správce nikdo neviděl.

Druhý okruh naučné stezky včetně unikátních vyhlídek na poutní kostel svatého Jana Nepomuckého měří 2,6 kilometru a je současně procházkou do míst s nevyšší ochrannou přírody a krajiny. Prochází okolo rybníka Konvent, zčásti podřevěných chodníčcích podmáčeným terénem přírodní památky Louky u Černého lesa a kromě Zelené hory nabízí malebné pohledy na rybník a Zámek Žďár.

Santiniho kostel na kopci ve stylu takzvané barokní gotiky vznikl v letech 1719-1722 a na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je tato nevšední stavba využívající „hvězdné“ symboliky od roku 1994. V letech 2017-2022 kostel prošel rozsáhlou obnovou interiéru i exteriéru, aby jeho vzhled odpovídal době vzniku památky. Aktuálně finišuje obnova obvodového ambitu, nicméně prohlídky svatostánku to nijak neomezuje.