V adventním období se vydejte zahřát za skláři na Vysočinu

Venku je sychravo nebo mrzne, což právě ten nejlepší čas k tomu zavítat do sklářského provozu. Jednak je tam příjemně teplo a příchozí mohou nejenom obdivovat křehkou krásu ručně vyráběného hutního skla, které je od loňského roku na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, ale někdy si i pod dohledem a s pomocí mistra skláře něco sami vyrobit. Ruční sklářská výroba je na Žďársku k vidění už jen na dvou místech.

Od 16. listopadu do 15. prosince tak po předchozím objednání mohou zájemci využít možnost vlastnoručně si vytvořit něco skleněného v malé sklářské sezonní huti v areálu hotelu U Hrocha ve Škrdlovicích. V huti zaměřující se na takzvanou glass turistiku s odkazem na kdysi světově vyhlášené škrdlovické barevné hutní tvarované sklo se kromě letních měsíců ‚skláří‘ právě i v předvánočním čase. Ačkoliv škrdlovická sklárna zprovozněná v listopadu 1941 Emanuelem Beránkem, který do obce přišel po záboru českého pohraničí z Polevska u Nového Boru, fungovala do konce srpna 2008, někteří z bývalých zaměstnanců „od Beránka“, kteří se po ukončení provozu buď odstěhovali za prací jinam, odešli do penze nebo změnili profesi, se v huti U Hrocha jednou ročně scházejí dodnes. V sobotu 7. prosince to už bude podesáté, co proběhne Setkání sklářských mistrů. A někteří z nich při ‚skláření‘, které neodmyslitelně sraz provází, ochotně předvádějí zvědavým návštěvníkům, že řemeslný fortel a um se nezapomíná.

Ve firemní prodejně huti si lze také vybrat nějaký suvenýr z tamní produkce, případně si objednat specifický výrobek podle vlastního návrhu. Lidé taktéž často věnují voucher na vlastnoruční výrobu skla jako netradiční vánoční dárek – obdarovaní ho pak mohou využít v další sklářské sezoně, která v huti začíná obvykle v červnu.

Druhé z míst, kam je možné za krásou tradičního ručního skla zavítat, a to nejenom v době předvánoční, je Sklárna Svoboda Karlov, kterou v roce 1990 v Karlově založil významný český sklářský výtvarník a pedagog Jaroslav Svoboda. I on dlouhá léta působil ve sklárně Beránek v sousedních Škrdlovicích. V roce 2019 pak provoz sklárny v Karlově převzal jeho zkušený spolupracovník, jímž je sklářský mistr Lukáš Verner. V pracovní dny se tam návštěvníkům nabízí možnost exkurzí přímo do provozu, kde se vyrábí různobarevné ručně tvarované hutní sklo, takže mohou sledovat skláře či brusiče přímo při práci. Stačí se orientovat podle provozní doby na webu sklárny, anebo u větších skupin se objednat předem. Také v Karlově si je možné prohlédnout produkci sklárny v tamní galerii, případně si i něco zakoupit.

V průběhu minulých staletí bylo sklářství v regionu spojováno zejména se Žďárskem a Novoměstskem; první zmínky o sklářích pocházejí z Fryšavy a Vříště z první poloviny 16. století. Později se sklářské hutě objevily taktéž v Jimramově, Křižánkách, Milovech, Herálci, Cikháji, Březinách, Lubné, Svratouchu nebo Pusté Rybné. Někde jsou ještě pozůstatky po nich znatelné, ale často už zbyly pouze vzpomínky ukryté v písemných pramenech. Po těchto místech se můžete vydat s průvodcem Po stopách dávných sklářů Vysočiny, kterého zdarma dostanete v turistických informačních centrech na Žďársku.

Zdroj: regionální web Koruna Vysočiny