Článek
Doporučená trasa: https://mapy.com/s/musecutaho
Váš výlet začíná u zámku v Mitrově, malebné osadě nedaleko Strážku. I když se dovnitř novogotického sídla se třemi křídly a věžemi na nárožích nepodíváte (už přes sedmdesát let slouží jako domov pro seniory), rozhodně si nenechte ujít procházku volně přístupným anglickým parkem. Historie zámku je pestrá, původní středověká tvrz se postupně přebudovala na zámecké sídlo, pak dostalo i novogotickou podobu. Během druhé světové války zde měla základnu Hitlerjugend, po válce objekt spravovala Katolická charita, než byl zestátněn. Dnes slouží důstojně seniorům.
Hned vedle zámku objevíte Mitrovský dvůr specializující se na chov skotu Aberdeen Angus. Kvalitní maso z tohoto chovu, které má značku Regionální potraviny Vysočiny, si můžete vychutnat přímo v místní restauraci. Při procházce krajinou pak uvidíte dobytek ve výbězích – živou ukázku toho, co dostanete na talíři.

Zámek Mitrov
Po stopách středověkých pánů
Od zámku se vydáte po silničce lemované kaštanovým stromořadím. Ještě než sestoupíte do údolí řeky Bobrůvky, odbočte k pozůstatkům hradu Mitrov. Najdete je na úzkém vyvýšeném hřebeni, který ze tří stran obtéká řeka.
Hrad nechal kolem roku 1280 vybudovat Demeter z Bukové a nazval ho po sobě Dimitrov, zkráceně Mitrov. Dochované zbytky kamenných hradeb, někde podepřených kamennými pilíři, vám napoví, jak mohutné to bylo sídlo. Nejslavnějším majitelem byl Vilém I. z Pernštejna, který hrad získal roku 1415. Pernštejnové jej drželi až do roku 1589, ale tehdy už byl pustý a chátral. Dnes tu uvidíte rozvaliny hradního paláce a hranolové věže s gotickým oknem.

Zřícenina hradu Mitrov
Přes Podmitrov do Habří
Sejděte po silničce do Podmitrova, někdejší vsi v podhradí. Začátkem 20. století zde ještě fungoval vrchnostenský lihovar a mlýn. U bývalého penzionu, který se brzy dočká opravy a otevře se návštěvníkům, se napojíte na modrou turistickou značku směr Habří.
V této malé osadě, kde končí silnice a začíná opravdová divočina, stojí za návštěvu Svobodný statek č. 1. V penzionu U Statkářky najdete malé muzeum plné původních artefaktů a předmětů běžné potřeby nejen z tohoto domu s dlouhou historií, ale i z dalších původních stavení v osadě. Dozvíte se fascinující příběhy dávných obyvatel a historie místa. Před penzionem vás čeká příjemné překvapení – samoobslužný bar, kde se můžete občerstvit.

Muzeum Svobodný statek č.1
Do srdce Trenckovy rokle
Další část cesty po červené značce půjdete kolem řeky Bobrůvky směrem k místu, kde se podle legendy měl ukrývat baron Trenck a také tam měl zakopat svůj poklad. Krásná příroda, dokonalá samota, ticho rušené jen šuměním řeky. Pěšina kličkuje po loukách, lesních cestičkách a mezi kameny na břehu řeky, až vás dovede do tohoto Trenckovy rokle.
U rozcestníku v rokli s ohništěm a posezením, kde tradici udržují trampové scházející se zde po léta, uvidíte obraz Františka barona Trencka (1711-1749). Tento kdysi obávaný velitel pandurů, jenž sloužil i císařovně Marii Terezii, se zde podle legend ukrýval a uložil velký poklad.

Trenckova rokle
Historici však s pověstmi nesouhlasí – baron Trenck prý v rokli nikdy nebyl. Ale místní drahonínský stařeček Večeřa kdysi tvrdil něco jiného: že nosil do rokle Trenckovi a jeho společníkům každé čtyři dny ovci, za každou dostal dvacet dukátů a pod hrozbou smrti nesměl nikomu nic říct. Pravda, nebo fantazie? To už si musíte rozhodnout sami. Faktem zůstává, že neohrožený vojevůdce z italské Kalábrie nakonec zemřel ve vězení na brněnském Špilberku a jeho mumie spočívá v tamní kapucínské hrobce.

Vodopády v kaňonu Trenckovy rokle
Závěrečné stoupání do Drahonína
Z rokle vás čeká nejnáročnější část – prudké svahy a skály, na několika místech zajištěné lany a řetězy. Není to nic dramatického, ale určitě si pohlídejte krok. Od Zelené studánky, kde se můžete napít čerstvé vody, už je cesta pohodová říčním údolím. Pokud vám vyhládne, zastavte se u nedalekého Šafránkova mlýna, kde najdete něco lepšího k jídlu i pití než jen studniční voda. Odtud už stoupá asfaltová silnička přímo do Drahonína.

Říčka Bobrůvka
Vaše putování končí v Drahoníně, obci s více než 670letou historií. Toto kolonizační sídlo vzniklo při prameni bývalého Nevěrského potoka a poprvé se o něm píše už roku 1353. Perfektní tečkou za celým výletem je návštěva místního koupaliště v dolní části obce u sportovního areálu. Najdete zde dětské brouzdaliště a hlavní bazén o rozměru 25×12 metrů. Travnaté pláže poskytnou příjemné místo pro odpočinek, část i ve stínu vzrostlých stromů, místní stánek s občerstvením vyřeší hlad i žízeň.

Koupaliště Drahonín
Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz