Výlet za kouzelnými bytostmi a Santiniho architekturou kolem Oslavy

Doporučená trasa: https://mapy.com/s/henecologo

V Ostrově nad Oslavou začíná asi devatenáct kilometrů dlouhé putování po zajímavostech tamní krajiny. Výraznou dominantou městyse, který byl založen po polovině 13. století, je kostel sv. Jakuba se samostatně stojící zvonicí, který byl do dnešní podoby přestavěn roku 1885. Nejvýznamnější památkou je však při silnici I/37 procházející Ostrovem stojící bývalý zájezdní hostinec. Ten nechal po roce 1720 vybudovat opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva podle návrhu významného architekta Jan Blažeje Santiniho Aichla. Stavba s půdorysem ve tvaru W, což mělo připomínat opatovy iniciály, sloužil jako místo k odpočinku církevních hodnostářů při cestách mezi Žďárem a křižanovským panstvím.

Z Ostrova vede silnička, kterou v první části kopíruje červená turistická značka, do nedaleké Kněževsi. S lokalitou se pojí i pověst o divoženkách. Podél řeky Oslavy směrem ke Kněževsi se kdysi nacházela louka, kde ležel velký kámen skrývající ústí hluboké podzemní jeskyně. V ní přebývaly divé ženy a občas lidem tropily nepříjemnosti. Mlynářka z Ostrova, která u louky pracovala na poli, nechala malou dcerku spát ve stínu stromů a nevšimla si, že jí divoženky místo batolete podstrčily svoje dítě. Jak holčička rostla, začalo být rodičům divné, že jim není podobná, má černé vlasy, uhrančivý pohled a stále tančí. Mlynáři došlo, že dítě je vyměněné. Počíhal si v noci na divoženky tančící u řeky a pustil mezi ně psa. Divé ženy se rozutekly a na louce zůstalo sedět jen světlovlasé děvčátko – mlynářská dcerka, k níž se pes radostně vrhnul. Malou divoženku pak mlynář odvedl k jeskyni a divé ženy si ji vzaly zpět.

První zastávkou v malé vesnici je volně přístupný hřibový háj s dřevěnými houbami všech druhů i velikostí v lesíku na východním konci vsi. Nedaleko návsi v Kněževsi se dá navštívit odpočinková bonsai zahrada pana Havelky, kde je k vidění asi osm desítek bonsají, vodopád či jezírko s rybami. Nádavkem jsou informace o japonském umění suiseki. Běžně je zahrada přístupná od června do září každou sobotu od 13 do 17 hodin, jindy po domluvě.

A do třetice si je možné nedaleko za Kněževsi ze silnice směřující do sousední Krásněvsi udělat odbočku vlevo na kopec Na Kříbu. Skýtá vyhlídku na krajinu na střeše vodojemu, chaloupku ježibaby na kuří nožce, dveře do krajiny anebo o kousek dál bývalý lom střežený Kamenožroutem.

Hned na počátku Krásněvsi se trasa odkloní vpravo a po spojovací komunikaci dorazí k řece Oslavě, kde se u rozcestníku U Vrbova mlýna přidá červená turistická značka. Pěšina poté kopíruje říční břeh a proti proudu pokračuje až do Radostína nad Oslavou. Obci vévodí kostel sv. Bartoloměje z druhé poloviny 18. století s hranolovou věží zvonice vestavěnou v jeho ohradní zdi.

Červená značka prochází vsí, nad níž je po pravé straně pod kopcem Šibeniční vrch k vidění Kalvárie. Jde o tři kamenné kříže tyčící se mezi vzrostlými stromy, kde se kdysi údajně konaly popravy.

Pěšina poté vede přes území, které ještě před několika lety pokrývaly smrkové lesy, později vykácené v souvislosti s napadením kůrovcem, než dorazí do obce Kotlasy. Vesnice se stovkou obyvatel se rozkládá u Bohdalovského potoka a v centru stojí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Po silnici II/388 poslední úsek trasy dovede poutníky zpět do Ostrova nad Oslavou. Zavítat se dá i ke stejnojmenné vodní nádrži, jež je ideálním místem pro sportovní rybolov. Rozkládá se severozápadně od městečka na Bohdalovském potoce v lokalitě Templ.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz