Hlavní obsah
Cestování

Výlet Žďárskými vrchy: Po stopách železářů a sklářů v okolí Kuklíku

Foto: Se souhlasem autora Miloše Neumana

Památná lípa na Chobotském dvoře

Vydejte se na výlet z Kuklíku přes Chobotský dvůr s mohutnou lípou až do Kadova, kde se těžilo železo. Poznáte sklářskou Vříšť a uslyšíte legendu o Honzovi z Bříště.

Článek

Doporučená trasa: https://mapy.com/s/jacevudoze

Začátek zhruba šestnáct kilometrů dlouhého výšlapu po Žďárských vrších je ve vysočinské obci Kuklík. Ve vesničce s rozptýlenou zástavbou a horáckými chalupami se dá zaparkovat u obecního úřadu, odkud trasa výšlapu vede přes část zvanou Chobot a dále k Chobotskému dvoru. Tam roste památná lípa, také známá jako Dvorská lípa, což je současně nejmohutnější památný strom v okrese Žďár nad Sázavou. Dřevina dosahuje výšky 26 metrů, její obvod měří 850 centimetrů a zasazena byla zhruba před 450 lety. Nejvíce pozornosti budí dutý kmen, na protilehlých stranách prasklý tak, že je skrz něj vidět na druhou stranu.

Foto: Se souhlasem autorky Petry Vince

Chobotský dvůr

Trasa pokračuje přes les ke žluté turistické značce směřující k nedaleké osadě Studnice, odkud pak zelené značení míří po cestě úbočím ‚osmistovky‘ Kopeček k turistickému přístřešku Paseky. Z cesty byly od roku 1980 viditelné tři ocelové stožáry s modelovým vedením a zařízením na měření tloušťky námrazy, unikátním technickým zařízením. Po dlouholetém sporu mezi ochranáři a energetiky, kteří chtěli unikátní zařízení zachovat, byly dva stožáry demontovány v roce 2022 a poslední s měřicí aparaturou v dubnu 2025. Síla námrazy se v místě měřila od roku 1929, přičemž kontinuální data se zachovala od 40. let. Další zastávkou na zelené značce je Pasecká skála, další z osmistovek Žďárských vrchů. Na jednom ze třech vrcholů se nachází zajištěná vyhlídka, odkud je pěkný rozhled po Žďárských vrších.

Foto: Koruna Vysočiny

Výhled z Pasecké skály

Poté trasa klesne k silnici a zamíří do Kadova, malé vesnice s bohatou průmyslovou historií. Kadov byl mezi lety 1651 až 1874 hlavním centrem železárenství v okolí s těžbou železné rudy a výrobou litiny. Výrobky z vyhlášené ‚kadovské‘ litiny se dochovaly až do dnešních dnů, a to především litinové kříže, které ve své době patřily k vyhledávaným hutním výrobkům. Na železárenskou tradici se zaměřuje také místní naučná stezka.

Foto: Koruna Vysočiny

Kadov

Z Kadova zelená značka pokračuje na rozcestí Pod Samotínem, odkud žluté značení zamíří do osady Krátká, vesničky plné zachovalých roubenek, jež je památkovou rezervací. V jednom z obnovených statků se nachází Dům přírody Žďárských vrchů s interaktivní expozicí pro malé i velké návštěvníky zaměřenou na proměny krajiny v čase.

Foto: Koruna Vysočiny

Vesnička Krátká

Další část cesty pokračuje po silnici II/353, pak vpravo polní cestou k silnici II/354, odkud je to jen kousek do osady Vříšť, která kromě železářství proslula rovněž sklářstvím. Místní sklárna fungovala už před rokem 1550 až do poloviny 17. století. Vyrábělo se tam lesní (zelené) i čiré sklo. Dobu sklářů může pamatovat levá strana dnešního penzionu Panský dům, vedle jehož sklepa se nacházejí středověké podzemní prostory. Poblíž penzionu roste památný javor vysoký přes třicet metrů, jehož stáří je asi 250 let. Z usedlosti číslo 2 naproti Panskému domu, kde je hostinec, údajně pocházel Jan Staněk, známý jako legendární Honza z Bříště (Bříšče), silák z druhé poloviny 19. století. Po generace se o něm na Novoměstsku tradovaly pověsti coby o dobráku pomáhajícímu chudým, skutečnost však byla méně prozaická. Honza byl spíše recidivista, který strávil pěkných pár let ve vězení za krádeže a rvačky.

Foto: Se souhlasem autorky Petry Vince

Vříšt

Nejznámější legenda spojená s jeho osobou je o hraničním litinovém sloupku z kadovských železáren. Při vytyčování katastru mezi Kadovem a Herálcem si Kadovští u Honzy objednali, aby sloupek odnesl co možná nejdále směrem k Herálci. Herálečtí souhlasili, protože věřili, že silák ujde sotva pár metrů. Honza si však vykračoval s asi 180 kilogramů těžkým sloupkem na rameni, ovšem jen dokud nedošel do poloviny cesty k rozcestí. Tam ho přepadla neodbytná potřeba, takže hodil sloupek na zem a střelhbitě skočil do nejbližšího křoví. Dnešní červený sloupek na rozcestí u parkoviště pod Lisovskou skálou je replika z roku 2001, protože originál o šest let dříve někdo ukradl.

Foto: Koruna Vysočiny

Borovičkova skála a vrchol s křížem

Z Vříště už je to nedaleko zpět do Kuklíku, kdy je ještě možné podniknout krátkou zacházku k Borovičkově skále, fotogenickému vrcholu s křížem na opačném břehu řeky Fryšávky. A pokud se náhodou do Kuklíku dostanete v pátek 20. či v sobotu 21. června 2025, nenechte si ujít Drátenický Kuklík – mezinárodní setkání dráteníků a drátenických mistrů, kde se dozvíte něco zajímavého o tomto tradičním řemesle.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz