Článek
Start zhruba dvacetikilometrového zimního výletu je v Dalečíně. K parkování můžete využít parkoviště u zámečku, který vzhledem připomíná tyrolskou chatu.
Doporučená trasa: https://mapy.cz/s/gozemokale
Jen pár kroků od zámečku se vypíná torzo hradu Dalečín z první poloviny 14. století. Zbyla z něj jen obvodová zeď se střílnovými okénky ve dvou řadách nad sebou, sklepy a přízemí jsou zasypány. Začátkem 16. století se již neobývané sídlo stalo sídlem lapků, tudíž bylo vojskem rozvráceno. Zdivo později posloužilo při stavbě zámečku a nyní je u zbytku hradní zdi zbudovaná vyhlídka.
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oV_A/nPvZcDuQhKDzKATSdCIaBf4/d035/dalecin-zima.jpeg?fl=cro,0,0,3840,2880%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Zřícenina hradu Dalečín
Ze zříceniny je vidět i dalečínský kostel sv. Jakuba Většího na protějším návrší, jenž je zajímavý vzácnými freskami ze 14. století v původně gotickém presbytáři. Ty byly před desetiletím zrestaurovány a nabízí se tedy ještě malá zacházka ke kostelu. K němu je třeba vystoupat 102 schodů olemovaných křížovou cestou se čtrnácti zastaveními.
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oV_A/nPvZcDuQhKCLuRfSfCIaC3a/e982/kostel-dalecin.jpeg?fl=cro,0,0,4096,2729%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Kostel sv. Jakuba Většího v Dalečíně
Pak se již dá vyrazit po červené značce směrem k osadě Vítochov. Trasa vede původně zalesněnou oblastí, které se v posledních letech značně dotkla kůrovcová kalamita. O to více nyní po levé straně před rozcestím Pod Holotínem vystupuje vyhlídková Ostrá skála. K vítochovskému filiálnímu kostelíku sv. Michaela archanděla vede z osady zelené značení, avšak i bez něj je dominanta patřící k nejstarším stavebním památkám v regionu nepřehlédnutelná. Kostelík byl vystavěn v první polovině 13. století na místě někdejšího pohanského pohřebiště a je spjatý s řadou pověstí a legend. Raně gotická kamenná stavba s románskými prvky je obklopena hřbitovem, který ohraničuje kamenná zeď, a stejně jako dalečínský kostel sv. Jakuba Většího patří mezi kulturní památky České republiky.
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oV_A/kO7mGsr4fwmL6WTSCIaE10/d6a7/kostel-vitochov.jpeg?fl=cro,0,0,4032,3024%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Kostel sv. Michaela archanděla ve Vítochově
Pozoruhodné jsou například kamenná křtitelnice a původní kamenný oltář, ale i fresky ze 14. století. Poblíž kostela, odkud je mimo jiné krásný výhled do okolí, od roku 2002 roste Munzarova borovice, která byla hercem Luďkem Munzarem zasazena při natáčení televizního cyklu Paměť stromů. Odkazuje na nejznámější pověst o vzniku kostela, jenž byl podle rady poustevníka postaven na tom kopci, kde se ujala borovice vysazená kořeny vzhůru.
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oV_A/kO7mGsr4fwBJF6FTTCIaM15/cc92/borovice-vitochov.jpeg?fl=cro,0,0,4032,3024%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Munzarova borovice
Červená značka následně projde Vítochovem a zamíří k osadě Karasín. Tam vystoupá ke kamenné rozhledně Karasín z roku 2002. Měří osmadvacet metrů a vyhlídková plošina, kam vede 128 chodů, se nachází ve výšce 25 metrů. Vidět je odtud zejména nedaleká Bystřice nad Pernštejnem, Vítochov s kostelíkem i fotogenická zřícenina hradu Zubštejn. Od rozhledny pak následuje pět kilometrů a 250 metrů klesání po červeném značení do Víru pod hráz přehrady. Na pětačtyřicet metrů vysoké skále pod hrází v zimě za příznivých klimatických podmínek funguje přírodní ledová lezecká stěna.
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oV_A/nPvZcDuQhKBsKRuScCIaOhS/a82d/karasin-zima.jpeg?fl=cro,0,0,3899,2925%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Výhled z ochozu rozhledny Karasín
Na stavbě přehradní nádrže Vír v 50. letech 20. století pracovalo 1400 dělníků, betonová hráz dosahuje výšky 66,2 metru, její koruna je široká 9 a dlouhá 390 metrů. Je třetí nejvyšší v České republice – od základové spáry měří 76,5 metru. Po kompletním zatopení údolí v roce 1957 pod hladinou zůstaly vsi Chudobín a Korouhvice.
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oV_A/kO7mGsr4fwBJF6FTSCIaQMx/f906/vir-zima-prehrada.jpeg?fl=cro,0,0,4096,2732%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Vírská přehrada
Zpáteční necelých osm kilometrů dlouhá cesta do Dalečína vede po takzvané „pravobřežce“, kudy směřuje jak cyklotrasa, tak naučná vodohospodářská stezka. Vzhledem k tomu, že přehrada Vír I zásobuje pitnou vodou značnou část žďárského okresu či padesát kilometrů vzdálené Brno, kvůli prvnímu ochrannému pásmu je zakázaný i přístup k vodě, což platí také pro pravobřežní komunikaci. Nejenom z hráze, ale také z „pravobřežky“ se nabízejí poutavé výhledy na zatopené údolí, například ze skalní vyhlídky Kobylí skála. Z cesty je k vidění rovněž známá Chudobínská borovice rostoucí na výběžku skalnatého ostrohu vystupujícího z přehrady, což je jediné, co zůstalo ze zatopené obce Chudobín nacházející se dnes hluboko pod hladinou. Třináct metrů vysoký a nepřístupný strom, jenž může být podle dendrologů až 500 let starý, se v mezinárodní anketě stal Evropským stromem roku 2020.
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oV_A/kO7mGsr4fwDagXQTMCIaR25/dffd/chudobinska-borovice-vir.jpeg?fl=cro,0,0,4096,2732%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Chudobínská borovice
Stezka vedoucí po pravém břehu přehradní nádrže pokračuje proti proudu řeky Svratky přitékající od Dalečína, kde vyústí u čistírny odpadních vod, a zelená značka pak zamíří vlevo k zámečku.
Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz