Želva, lebka a hvězda: výlet za barokní poklady kolem Žďáru nad Sázavou

Doporučená trasa: https://mapy.com/s/domopusede

Start zhruba dvacet kilometrů dlouhé túry za barokními památkami ve Žďáře nad Sázavou a jeho blízkém okolí je v Ostrově nad Oslavou. Do vysočinského městečka se je možné dopravit třeba i vlakem. Kousek za nádražím se trasa výšlapu napojí na červenou turistickou značku mířící do Obyčtova. Vede i kolem Želvy, betonové skulptury z dílny žďárského výtvarníka Michala Olšiaka, rovnou ke kostelu Navštívení Panny Marie, jehož autorem je renomovaný architekt Jan Blažej Santini Aichl (1677–1723), kterého si koncem první dekády 18. století pozval opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva, jenž mu pak řadu let zadával jednu zakázku za druhou.

I když se architekt dožil pouhých šestačtyřiceti let, za třiadvacet let intenzivní činnosti stihl vytvořit bezmála stovku realizovaných nadčasových projektů, ať už šlo o kláštery, kostely, kaple, paláce a další objekty, a to s využitím číselné a geometrické symboliky nebo technických zákonitostí. Obyčtovský kostel v jeho typickém stylu takzvané barokní gotiky půdorysem připomíná želvu - hlavní loď evokuje krunýř, nárožní kaple nohy, presbytář krk, zákristie hlavu a předsíň ocas.

Od kostela se pak trasa vrací zpět a míří kolem obecního úřadu po spojovací komunikaci k silnici I/37, kterou přejde, a za ní kolem zemědělského družstva pokračuje k rybníčku Lamperek, kde se mimo turistického posezení nabízí i upravené ohniště. Poté oklikou zamíří krátkou zacházkou do Sazomína, kde se u dětského hřiště nachází Olšiakova betonová Kavka, a následně se vrací zpět nad Sazomín a kolem letiště po polních i lesních cestách pokračuje až k červené značce na rozcestí s výklenkovou kaplí. Červené značení pak pokračuje kolem Vetelských rybníků ke Žďáru.

Příměstská vycházková lokalita protkaná rybníky mezi poli a lesy je častým cílem turistů i cyklistů. Soustava malebných rybníků na Vetelském potoce zahrnuje Peršlík, Dolní Vetlu, Horní Vetlu, Blátivý, Pivovarský, Pobočný a Černý rybník a rybník Návesník. Právě Návesník připomíná dávnou zaniklou vesnici Vetla, která v 15. století zpustla a dodnes není jasné proč. Hráz rybníka si uchovala původní podobu a připomíná, že kdysi šlo o rybník uprostřed vesnice.

Červenou značku před žďárským nádražím vystřídá modrá, která Nádražní ulicí zamíří na náměstí aodtud krátkou zacházkou do Horní ulice, kde je k vidění hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. Vznikl v 17. století a jeho později přistavená sakristie je rovněž připisována Santinimu. Z náměstí pak červená značka vede kolem historické Staré radnice, kostela sv. Prokopa a tvrze, kde sídlí muzeum, klesne k řece Sázavě a proti proudu pokračuje až do Dvorské ulice, které dominuje další Santiniho počin - hospodářský dvůr Lyra.

Nedaleko od dvora se vypínají bílé kaple původně morového Dolního hřbitova z roku 1709 - první Santiniho dílo, které pro opata Vejmluvu vyprojektoval. Později bylo pohřebiště rozšířeno ze tří obvodových kaplí na čtyři, takže z výšky připomíná tvar lidské lebky. Na zatravněném bývalém hřbitově dnes stojí socha anděla posledního soudu, originály soch světců z barokního mostu u zámku i litinové kříže z kdysi významných železáren v nedaleké Polničce. Hřbitov nedávno prošel obnovou a veřejné představení výsledků i jeho historie se uskuteční v sobotu 4. října.

Další zastávkou je žďárský zámek, který vznikl po roce 1784 na místě vyhořelého a následně zrušeného cisterciáckého kláštera založeného v polovině 13. století. Některé stavební úpravy v první polovině 18. století byly ještě provedeny podle Santiniho plánů. Například v prelatuře nebo i dnešní bazilice minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, která kdysi bývala konventním kostelem. Pozoruhodný je rovněž barokní most přes Stržský potok před zámkem. Inspirací pro kamenné přemostění z roku 1761 měl být pražský Karlův most, tudíž i ten žďárský zdobí sochy světců.

Největším lákadlem Žďáru a současně vrcholným Santiniho dílem je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, kopci nad žďárským zámkem. Ojedinělá stavba vznikla v letech 1719-1722. V roce 1994 se nevšední svatostánek využívající „hvězdné“ symboliky dostal na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V předchozích letech prošel komplexní obnovou interiéru i exteriéru, a to včetně obvodového ambitu památky.

Zpět do Ostrova nad Oslavou se je možné vrátit opět vlakem. A pokud zbývá trochu času – i v Ostrově je k vidění jeden Santiniho počin. Je jím bývalá zájezdní hospoda pro církevní hodnostáře na trase mezi Žďárem a Křižanovem. I tento objekt vznikl na přání opata Vejmluvy, což dokládá písmeno W v půdorysu stavby.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz