Článek
Dnes jsou stavební úřady na magistrátech a radnicích velkých měst, nad nimi dohlížejí příslušné odbory krajských úřadů, supervizi má na starost Ministerstvo pro místní rozvoj. Z kraje se však do města nedohlédne a z Prahy je do krajů stejně daleko. Kdo by chtěl v takovém propletenci prosadit projekt, ten nemá šanci, pokud se nějak nedomluví s regionální politicko-stavební lobby. Tak zní jeden z důvodů, proč už řada ministrů pro místní rozvoj plánovala změnit stavební úřady na přehlednější soustavu státních institucí. Přesto kritici tvrdí, že centralizace podle stavebního zákona z pera ministryně Kláry Dostálové naopak posílí korupci,tu korupci která již stavební řízení v Česku doprovází.
Příklady z praxe
Neřešení černých staveb díky známosti pracovníků stavebních úřadů.
Byznys na obcích při změnách územních plánů.
Dnes korupční či klientská síť funguje následujícím způsobem. Náměstek z magistrátu zajde na stavební úřad, nad kterým sice nemá oficiálně žádnou moc, ale řekne příslušném pracovníkovi: „Karle, tenhle projekt zdržíš nebo urychlíš.“ Karel to udělá, protože je placen z městských peněz.
To je moment, na který upozorňovala Legislativní rada vlády. Přesně v tom vidí systémovou podjatost. Protože říkají: Kdo platí, ten poroučí. Ať se na nás nikdo nezlobí, ale stavební úřad by neměl řešit projekty své obce, protože lidé jsou v něm odměňováni přes tajemníka a tajemník zase přes starostu. Jsou to spojené nádoby. Samospráva od státní správy by měla být jednoznačně oddělena. Stejně tak, jako to oddělujeme na úrovni státu.
shutterstock
Problém ale je že o změně stavu a systému rozhodují poslanci v poslanecké sněmovně a ty mají své lidi právě na obcích .
Proti změně nejvíce křičí města a obce , ano protože by ta korupce při změně systému vylezla na povrch.
Postupně zveřejníme případy korupce stavebních úřadů z praxe, ano bude to velké.
