Článek
Kdysi byla taková kniha, která se jmenovala „Mráz přichází z Kremlu“. Chvílemi mám pocit, že nastává doba pro druhý díl s názvem „Mráz přichází z Bílého domu.“
Všimli jste si, že momentálně neexistuje na této planetě kontinent, kde by se neodehrával nějaký konflikt? No vážně. Dříve jsme byli zvyklí, že to bylo všechno takzvaně daleko od civilizace. Civilizované země se přece umí domluvit. Tak to už dávno neplatí. Dokonce i Evropu, kde všichni po roce 1945 věřili, že už se ty hrůzy nebudou opakovat, zachvátil válečný konflikt na Ukrajině. Vyvolaný Ruskem, které kupodivu dodnes hodně lidí považuje za hráz míru. Spíše za hráz, která míru brání. Když se Donald Trump ucházel o druhý prezidentský termín, neustále tvrdil, že hned první den v úřadu veškeré války ukončí. A voliči mu na to skočili. Jaká je situace dnes?
Ali Meraj, poté co mu revoluční gardy vysvětlily, jak se chovat.
Svět je rozbitý, jako snad nebyl ani po druhé světové válce. Spojenectví nefungují a války bují jako houby po dešti. Samozřejmě Evropu nejvíce zajímá, co bude s Ukrajinou. Odpověď z Bílého domu je: NIC. Prostě se to zacyklilo a v této chvíli, se nezdá, že by kdokoliv vyvíjel jakoukoliv snahu. Navíc si Trump našel jiné hračky.
Nejprve Venezuela, poté Kuba a jako zákusek si dal Írán.
Jenže zatímco Venezuela a Kuba jsou lokální záležitosti, tak iránské dobrodružství planetou pěkně otřáslo.
Od počátku bylo jasné, že něco je špatně. Válka začala pozdě. Pokud měla mít, byť jen minimální výsledek, bylo třeba využít nálad v zemi. Protestů. Doby, kdy se lidé bouřili. Jenže útoky začaly pozdě, poté, co demonstrace byly brutálně potlačeny. To mělo za následek, že k jakékoliv změně nebyla dostatečná podpora. Kromě toho ovšem, do celé akce byl zatažen Izrael způsobem, jaký nemá obdoby. A je to Izrael, včetně okolních zemí Blízkého východu, kdo platí největší daň. Pro Izrael bylo hlavním cílem zničení schopnosti Íránu dosáhnout na jadernou zbraň. Namísto toho byl vtažen do bojů, které nejsou primárně v jeho nejvyšším zájmu. Ale nebylo východisko, což se prokazuje v současnosti, podle toho, jak Trump přistupuje k těm, kteří odmítli podpořit jeho válku. Co by odpor znamenal pro Izrael, nechci raději domýšlet.
V tuto chvíli je přestávka. Její délka je velkou neznámou. Tak jako nevíme, kdo v Íránu vládne, kromě toho, že moc drží revoluční gardy, o vůdcích není známo nic. Ale Trump dal najevo, že by se rád dělil o zisky z plateb za užití průlivu. Co tedy obětuje za tyto bitcoiny? Zatímco na Izrael a další země regionu padají rakety a drony, Trump přemýšlí o zisku z povolenek na proplutí průlivem. A vyhrožuje.
Hrozí odchodem USA z NATO. To je ovšem dost zásadní hrozba, která, v souvislosti s tím, co jsem už napsal výše, nabízí velice znepokojivé myšlenky. Odchodem USA z NATO a tím pádem ze závazku pomoci, by Evropa zůstala velice oslabená. Neříkám bezmocná, ale oslabená určitě. Zůstala by jistě Kanada, ale ta má svých starostí se sousedem dost. Co by to znamenalo a není to náhodou součást širšího Trumpova plánu? Už to tu v minulosti bylo. Rozdělení na sféry vlivu. Stačí se jen zamyslet, proč USA přistupovaly a přistupují tak laxně k problémům trpící Ukrajiny. Proč nyní tak razantně podporují Orbána v Maďarsku. Rozděl a panuj. Svět rozdělený na dvě poloviny. Zatím se to zdá jako konspirace a spekulace, nicméně je možné tyto obavy jednoznačně odmítnout, když i situace v USA je nepřehledná?
Rozhodně si tedy nemyslím, že svět čeká nějaké období klidu a míru. Naopak se obávám, že bychom se měli připravit na nejhorší a totéž by si měli uvědomit politici napříč Evropou. V první řadě je třeba za každou cenu zachránit NATO. Případný odchod USA musí posvětit Kongres, což je dlouhotrvající proces. Trump může samozřejmě udělat to, co udělala v 60. letech Francie. Totiž vystoupit z vojenských struktur. Případně nový prezident by pak mohl situaci vrátit zpět. Nicméně zatím je nutné počítat s horší variantou a začít budovat vlastní celoevropskou obrannou síť opřenou o „zbytky“ NATO. A doufat, že voliči v USA budou příště volit svého prezidenta více rozumem než pocitově. Ale optimista v tomto moc nejsem, protože jsem dosud nezažit situaci, aby dva roky před termínem demokraté neměli silného kandidáta, který by se mohl postavit zástupci republikánů. A ani na jejích straně dosud není zcela jasno.
Donald Trump před zvolením tvrdil a sliboval, že ukončí všechny války a následně si začal vynucovat udělení Nobelovy ceny míru. Nebyl schopen splnit ani jeden ze svých slibů. Válka na Ukrajině pokračuje stejnou, možná i větší silou, odzbrojení Hamasu, které sliboval, je v nedohlednu a naopak tato teroristická organizace nabírá na síle a stává se větší hrozbou pro Izrael, konflikt v Íránu skončil prakticky kapitulací. Za rok působení ve funkci dostal svět na pokraj katastrofy a sebezničení. Mír není ani náznakem.
Jak na tento nedobrý stav zareaguje Evropa? A jaké následky si ponese Izrael a země v regionu?
Salvabi, wiki commons, CC BY - SA 3.0
