Článek
Úvodem:
Nevidím jediný důvod, proč by občané měli povinně sponzorovat veřejnoprávní rozhlas a televizi. Podstatou kapitalistického ekonomického systému je, že platím pouze za to, co aktivně využívám a ta platba je tedy dobrovolná. Vnutit občanům jakoukoliv službu mi připomíná doby hrdého budování socialismu, kdy vám řezník neprodal kvalitní maso, dokud jste nekoupili to, co nemůže prodat.
Což také nabízí smutnou podobnost s Českou televizi, která je v očích mnoha také neprodejná. Podíváme-li se totiž na programovou nabídku, je velice neatraktivní, až na několik málo světlých výjimek, mezi kterými nechybí reprízy starých osvědčených pořadů. Což ovšem nezakládá důvod k tomu, nutit veřejnost platit provoz, takového media. Kromě napsaného je tu ovšem ještě minimálně jeden další důvod, proč by přímá platba za televizi a rozhlas neměla existovat.
Tím důvodem jsou operátoři:
Podle průzkumů v současné době přibližně 60 % diváků využívá právě služeb různých operátorů, kteří fungují na území České republiky. To tedy znamená, že nepřímo ČT a ČR financují prostřednictvím poplatků za službu. Samozřejmě nevím, jak tito operátoři zpoplatňují své podnikání, ale to není podstatné, jak se pokusím vysvětlit níže.
Nová vláda, nové koště, nová dávka hloupostí:
Během předvolebního boje, slibovala současná, nepřiznaná, koalice zrušení povinných poplatků a tím si získala srdce a peněženky voličů. Ti se neptali a ani je nezajímalo, jak chce nový kabinet tuto ztrátu nahradit. Což byla chyba, protože okamžitě po volbách se ukázalo, že se jednalo jen o jakýsi výkřik do tmy. ANO sice na zrušení trvalo, Motoristé byli ovšem zásadně proti a SPD, tak jeden nikdy neví. Přesto však nakonec došlo k dohodě a výsledkem je jakýsi návrh pana Klempíře, který je podle odborníků naprostým paskvilem. Navíc podrobnosti nikdo nezná. Jen se spekuluje o spojení s rozpočtem a podobně. Je to přesně podle hesla: „proč něco dělat jednoduše, když to jde dělat složitě“ neboli aktuální verze: proč vše nezkomplikovat natolik, aby z toho nakonec nic nebylo“.
Operujme operativně s operátory:
Jak jsem napsal, zhruba 60 % diváků využívá služeb některého z operátorů. Nebylo by řešením, přehodit tu platbu právě na ně? A na nich by pak záleželo, zda zvýší poplatky a o kolik. A ten zbytek, co služby operátorů nevyužívá? Nebyl by jistě velký technický problém nabízet vysílání ČT pouze na základě poplatku. A to už přímého na účet nebo například formou předplacených karet, ale těch možností je spousta.
V čem je jádro pudla?
Rozhodně ne v částce, kterou občané musí nyní povinně platit, ale právě ve slově povinně. V tom, že musím platit něco, co vůbec nesleduji nebo neposlouchám. Navíc je nemorální vynucovat si platbu ve větší výši, než nabízí například Netflix nebo další streamovací kanály, kde nabídka pořadů je mnohem atraktivnější.
Quo vadis, spectator televisificus?
Kam kráčí divák nevím, ale kam chce kráčet současná vláda je mi jasné. Ta šije na občana z „boudy kabátek“. Zapojením financování veřejnoprávních medií do státního rozpočtu totiž získá obrovskou páku na zpravodajství a publicistiku. Bude mít zásadní vliv na to, co se kde řekne, ukáže, případně neřekne a neukáže. Může rozhodovat o tom, kolikrát se na obrazovkách objeví advokát Rajchl, nebo Petr Macinka. Může rozhodovat o tom, kdo se naopak na obrazovkách neobjeví. A ať se na mně někdo zlobí, nebo ne, Klempíř si může říkat, co chce, stejně je těžko uvěřitelné, že to, co připravil a o čem přicházejí pouze kusé informace, je vedeno těmi nejčistšími úmysly. Vláda prostě získá neomezenou moc nad programovou skladbou, minimálně na poli zpravodajství, nicméně, pokud sledujeme projevy ministra kultury Klempíře, z jeho pohledu by asi správným schématem byly koncerty vážné hudby, dramata, náročné filmy pro ještě náročnějšího diváka, ale jen ne žádná zábava a legrace.
Závěr:
https://www.idnes.cz/zpravy/mediahub/chudarek-plat-ct-soucek.A250716_132752_mediahub_hejj
Dovolte mi nejprve pár čísel.
Plat generálního ředitele České televize činí 346 000 korun a je navýšen o bonusy.
Plat předsedy rady ČT činí cca 77 000 korun
Plat místopředsedy rady ČT činí 62 000 korun
Plat ostatních členů rady činí cca 48 000 korun
Průměrná mzda v ČT činí 60 000 korun
Na tomto místě je veledůležité uvést, že platy neuvádím z ryze českého pocitu závisti, ale proto, že se opakují nářky o tom, co bude nutné vše rušit a jak neuvidíme nové pohádky a že nebudou peníze na nákup sportovních přenosů. Když se ale podíváme na platy vrcholových manažerů, nabízí se otázka, zda výsledky jejích práce odpovídají výši jejích odměn, a jestli poté, co financování provozu České televize příjde, případně pod státní rozpočet, jím zůstanou platy ve stejné výši. Včetně odměn.
Jak tedy vidíte, otázek je spousta a hlavně se ukazuje, že předvolební sliby se slibují, ale výsledek nemusí být vždy nejlepší.
Jsme svědky jednoho z příkladů nekompetentnosti nově vytvořené vlády. Pro někoho možná méně důležitého ovšem je to pouhé zdání, protože kdo ovládá media, ten má ve volbách ulehčenou pozici. A Česká republika si nemůže dovolit, aby současná vláda zůstala u moci dvě období. To by byla zkáza, protože už nyní se ukazuje naprostý nedostatek koordinace a kvalitního vedení.
Česká televize musí zůstat nezávislou na vládě a na politicích. Není pravdou, že jediná možnost je financování státním rozpočtem. I kdyby se ukázaly mé dedukce, které jsem dnes napsal jako nesmyslné a nerealizovatelné, je více jiných možností, jak tuto nezávislost uchovat a současně zrušit přímou platbu. Nejde jen to, o co se nikdo nepokusí.
