Článek
Do čela poslanecké sněmovny byl zvolen Tomio Okamura.
O tomto člověku bylo napsáno mnohé. Mnohé také bylo vyřčeno. Například Andrejem Babišem nebo Alenou Schillerovou, kteří před nedávnem svorně tvrdili, že spolupráce v žádném případě nebude. Pan Babiš Okamuru označil za nespolehlivého. Něco se od té doby změnilo. Nikoliv spolehlivost pana Okamury. Ale volební čísla. A ta donutila vedení spolku ANO změnit názor. A kdyby to bylo nutné, tak i popřít řečené. A protože příznivci zapomínají a vítězové se zpovídat obvykle nemusí, je dnes Tomio Okamura v čele nejdůležitější instituce.
Co to znamená?
Že se tímto krokem zpečetilo lumpenpartnerství. Právo a spravedlnost si bude muset počkat minimálně následující čtyři roky. Soudy nebudou moci rozhodnout, dokud se složení sněmovny nezmění, a to svědčí o jediném.
Slova o právním státě, veškeré nářky na zkorumpovanost soudnictví byly jen zástěrkou, protože právě dohoda Babiš-Okamura + koaliční smlouva jakékoliv spravedlnosti dává sbohem. Takže měsíc po volbách zjišťujeme, že to, co lidem vítězné strany slibovali, byly lži a podvod. Což samozřejmě mnozí věděli. Ale nevěřili. Zklamání z chaotického vedení země, především v posledních měsících bylo silnější než logické zhodnocení, že problémy trápí celou EU a většinu světa.
A tak jsme se dnes ocitli v situaci, kdy sněmovnu ovládl zmar a harakiri, když do čela byl zvolen Tomio Okamura. Pro přátelé v zahraničí je to znamení, že je něco shnilého v zemích Koruny České, a pokud v nové vládě budou pánové Turek a Macinka, bude dílo zkázy dokonáno. I kdybych v chvilce slabosti připustil, že Turkovy problémy byly dílem nezralého mládí, bude velice těžké, ne li nemožné přátelům v Izraeli vysvětlit jeho zálibu v nacistických artefaktech nebo pozdravech.
Andrej Babiš si velmi naivně myslí, že dokáže své koaliční partnery ukočírovat. Možná si ale vzal příliš velké sousto. Minimálně právě na Okamurovi se může vylámat chrup.
Na zoufalství ale není čas. Opozice nemá jinou možnost než udělat přesně to, co dělala celo dobu dnešní koalice. Totiž jít ji „po krku“. Upozornit na chyby a nedostatky. A sbírat síly. Je třeba vytvořit velice silný tým, silnou stínovou vládu. Mít k dispozici politiky, včetně odborníků, kteří budou schopni vzdorovat demagogii.
