Článek
I vynořili se rychlostí blesku další, kteří přispěchali s odsouzením a vysvětlením toho, co vlastně Nohavica zpívá? A já si vždy, když slyším podobné kritiky na Nohavicovu adresu, vzpomenu na skvělý katastrofický horor Dotek Medusy, kde nakladatel vyčítá spisovateli slova, která říká postava jeho románu. A spisovatel odpovídá, že on přece nemůže za to, co jeho postavy říkají.
Jaromír Nohavica zpívá písničky, které mají spoustu tváří. Od legrácek, vulgarit, poezie až po takzvané protestsongy nebo jak říká on častušky. Zpívá písničky pro posluchače. Pro radost, pro pobavení a někdy i k zamyšlení. A ze žádné z těch písní nedokáže posluchač analyzovat, co si vlastně Nohavica myslí, jaká je jeho vnitřní filozofie. Můžeme se jenom domýšlet, ale dalším songem nám naše poznání bude sfouknuto jako polena shozená kaprálem Máchalovi v pohádce S čerty nejsou žerty.
O co tedy jde v posledním songu?
O nic převratného. O žádnou novinku. Vždyť to říkáme snad po staletí. Kopnete se do kostky a zařvete, že za to může císař pán. Za minulého režimu za vše mohli rusáci. Nikdo to pochopitelně nemyslel vážně a doslova, ale prostě je nutno problém přenést na někoho jiného než na nás samotné.
A o tom a ničem jiném se pěje v nové písni pana Nohavici. Satira, ironie, nadsázka. Nic více v tom nehledejte. Nepátrejme po vnitřním světě zpěváka. Nedopátráme se. Je ukryt v jeho duši, která se možná zatřásla nutností ocitnout, se v blízkosti zla, ale, na druhou stranu, z toho nevyšla tak špatně. Neboli kdo je nevinný, ať hodí kamenem.
Pro ty, kdo nemohou překousnout Nohavicovu aféru s StB, mám vzkaz. Zamyslete se, kolik skutečných agentů a pracovníků MV a StB bylo skutečně pohnáno k zodpovědnosti. A porovnejte to s číslem, kolik bylo zničeno životů těm, co byli k podpisu dohnáni okolnostmi, vydíráním nebo zbabělosti. Protože i zbabělost k nám lidem patří. Ono rozhrnout košili a řvát „střílejte vy nacisti“, to se vyjímá ve válečných sovětských filmech, ale ve skutečnost takové hrdiny nepotkáte často. A těm, kterým vadí Puškinova / nikoliv Putinova/ medaile doporučím seznam těch, kteří ji dostali před ním. A dodám, že případné navrácení by nemělo sebemenší logiku.
Pokud se někomu Jarek Nohavica nelíbí, není nutné, aby jej poslouchal. Může si pustit Tomáše Kluse nebo tolik v současné době protěžované rapery a hiphopery. Je to jednoduché.
