Článek
Bohužel, je tomu tak. Zatímco země, je více než měsíc po volbách stále bez funkční nové vlády, vzniklé na základě volebních výsledků, dokonce ještě ani nejsou známá konkrétní jména budoucích ministrů, a dokonce ještě není stoprocentně jistá osoba budoucího předsedy vlády, dav hltá každou zmínku o „porno skandálu“ Jindřicha Rajchla.
Už delší dobu to vypadá, jako by tato figurka z českého politického bahniště hýbala děním v celé zemi. Není dne, abychom toto jméno neslyšeli, nečetli a neviděli jeho tvář. Dokonce první dny po volbách se objevoval ve všech možných i nemožných diskusních programech, jaké televizní stanice nabízely. Nyní se tedy opět dostal do popředí zájmu tím, že se objevila dvě videa, na kterých ovšem nepronáší svá politická a společenská moudra a nechlubí se tím, že je advokát s dvacetiletou praxí. Objektem jeho chlubení je cosi, co se nachází blízko míst, ve kterých velká část národa má právě jeho politické názory a mudrování. Dlužno ovšem dodat, že autentičnost, respektive to, zda na těch videích je skutečně pan Rajchl nebyla potvrzena a minimálně na tom profesionálním, je velice sporná.
Ovšem jedovatá slina byla vyplivnuta, a tak má tato produkce možná skoro stejnou sledovanost jako Ulice na Nově.
Ovšem co je podstatné a smutné současně je to, že jeho politickou kariéru neohrozilo zpochybňování nutnosti pomoci napadené Ukrajiny, zpochybnění našich mezinárodních závazků, arogance a napadání opozičních politiků, nevybíravá slova i na na adresu žen. Neohrozila jej problematická minulost a urážky každého, kdo se odvážil proti němu vystoupit. Co mu ale málem zlomilo politicky vaz, byl, údajně a nepotvrzeně, jeho obnažený penis.
Člověk si skoro řekne, že tohle je možné pouze v Česku.
Učinkování v jakékoliv erotické produkci, včetně zjevně pornografické není nic, co by mělo dávat podnět k odstavení z veřejného, tedy i politického života. Ti, kteří dnes tak hlasitě volají po jeho odstoupení, či dokonce odvolání by si měli uvědomit, že soukromí je prostě nedotknutelné a platí to stejně tak u běžného občana jako u politika. Jedinou možnou výjimkou by mohlo být, kdyby se těmto aktivitám věnoval v době probíhajícího mandátu. Ale ani v tomto případě není za co takového politika soudit, protože, i když se věnuje něčemu problematickému z pohledu veřejnosti, nejedná se o nic nezákonného.
Proto mi zůstává záhadou, proč Jindřich Rajchl od počátku postupoval takto hloupě a diletantsky. Mohl jednoduše říct : „Ano, jsem to já a moc mě to bavilo a více k tomu nemám co dodat“ anebo mohl jasně říct : „Nejsem to já a nemám s tím nic společného.“ Dvě věty, které mohly zabránit zbytečnému společenskému pnutí. A hlavně by vzal vítr z plachet Pšenákovi a Oganesjanovi, kteří by tak neměli příležitost k následným akcím.
Poté, co jsem napsal předchozí článek, dostal jsem spoustu dotazů, proč se zrovna já zastávám někoho takového, jako je Jindřich Rajchl. Dokonce jsem upadl do podezření, že jsem přestoupil z týmu demokratů k týmu z temnot.
Není tomu tak.
Celou dobu před volbami jsem se snažil poukázat na škodlivost lidí, jako je Jindřich Rajchl. Mé blogy jsou důkazem, že jsem neměl slitování s postojem nejen Rajchla, ale i jeho souputníků Okamury, Rédové nebo Konečné a Vidláka. Ani ve snu by mě nenapadlo, že nakonec Rajchlovu kariéru ohrozí naprostá banalita, že jeho odpůrci se sešikují kvůli něčemu, co s politikou nemá nic společného. A už vůbec mě nenapadlo, že s touto kauzou přijde skupinka nemakačenků, výtržníků, zoufalců kolem jakéhosi Oganesjana, který svou kauzu zahájil provokováním policistů.
Také by mě nenapadlo, že tito, pseudostrážci demokracie zajdou tak daleko a budou otravovat kolem Rajchlova bydliště. To byl také jediný důvod, proč jsem se, a opakuji pouze v tomto bodě, postavil na jeho stranu.
Pšenák a Oganesjan lžou.
A jejich vlastní video je ze lži usvědčuje. Ani jeden z nich není novinář. Nemají tedy co pohledávat a zpovídat kohokoliv. To, že přišli k domu Rajchlových, to, že jeho dceru oslovili, to, že Pšenák následně hovořil o divných věcech, které se dějí na gauči v domě, to vše je naprosto nepřípustný zásah do soukromí. I kdyby jako první potkali náhodné kolemjdoucí sousedy a kladli jím takto sugestivní otázky, byl by to nepřípustný zásah do soukromí, dokonce hraničící s pomluvou, protože jak samotný pan Pšenák přiznal, slovo porno nevyslovil jen proto, že dívka přiznala, že není plnoletá. Jaký následek by mohlo pro rodinu mít, kdyby teoreticky oslovili dospělé kolemjdoucí a říkali jím takovéto detaily? To se můžeme jen domýšlet.
Ale nechme už toho. Zaměřme se na dozvuky celého „skandálu“.
Zatímco moralisté a mravokárci se patlají v tom, jak fujtajxl je dospělácké video, tak Jindřich Rajchl byl jmenován do zahraničního výbor parlamentu. I s Turkem, kterého se Rajchl mimochodem velice urputně zastával. A od rána jede na sociálních sítích jeden útok za druhým, na Fialu, Pavla na Zelenského. Moralisté ovšem mají jasno. Důležitější je odsoudit hanbatá videa. Čekáte zvýšený zájem o sestavení vlády? O rozpočet, o programové prohlášení? Nechte si zajít chuť. Důležitější je Rajchlův…ehm více co.
A dobře si pamatujte, kdo to rozpoutal. Oganesjan, Pšenák. To jsou ti dva, kteří údajně bojují proti dezinformacím. Také proti komunistům prý bojují. Zkrátka, bojují všude tam, kde cítí peníze. A taky a to hlavně, je vůbec nezajímá, co se bude v zemi dít. Proč taky? Republika jím zaplatí pouze za smysluplnou práci, kdežto za špínu mají statisíce, mohou létat private jetem třeba do Ostravy.
Takže se všichni teď budou zabývat holou zadnicí, ale to, že se republika řítí do problémů, že předsedou sněmovny je stíhaný xenofob, kandidátem na předsedu vlády soudně naháněný strážce čapího hnízda a do zahraničního výboru sněmovny kromě Jindřicha Rajchla napochoduje milovník černého humoru a nacistických artefaktů Filip Turek, je posunuto na vedlejší kolej.
To všechno jsou dozvuky naprosto zbytečné šaškárny kolem privátních aktivit jednoho poslance, ze které dva hlupáci udělali událost roku. 1/200, to je statistika důležitosti Jindřicha Rajchla, která momentálně z něj udělala nejdůležitější osobu v zemi.
Tohle chcete?
Za pár hodin by se na Hradě měl sejít Andrej Babiš s prezidentem Petrem Pavlem. Měli by projednávat důležité záležitosti, týkající se nejbližšího chodu republiky. Když jsem počítal, kolik článků bylo věnováno tomuto setkání, kolik odborných rozborů, zjistil jsem, že je to jen zlomek toho, kolik bylo věnováno Jindřichu Rajchlovi. Jednomu z dvou stovek. I to o mnohém vypovídá.
