Článek
Za dobu svého života jsem nezažil poslance, jednoho z dvou stovek koleček v soukolí poslanecké sněmovny, aby vystupoval způsobem, jakým to činí Jindřich Rajchl. Dokonce ani nechvalně proslulý republikán Sládek si nedovolil to, co si dovoluje předseda minoritní pidistraničky. Tak minoritní, že aby se dostali do sněmovny, museli se spojit se stranou Tomia Okamury.
Navzdory své nevýznamnosti, chová se pan Rajchl, jako by na něm záleželo veškeré dění nejen ve sněmovně, ale v celé zemi. Zdá se být nezastavitelný a s postupem času, roste i jeho agresivita na sociálních sítích.
Nejnověji se nehorázným způsobem vyjádřil na adresu prezidenta republiky Petra Pavla, kterého v minulosti lživě osočil z toho, že je bolševický rozvědčík. Už jen toto spojení, by v zemi Donalda Trumpa, kterého tak moc miluje, znamenalo velké soudní tahanice z důvodu urážky a následkem nemalé finanční pokuty. Bohužel, v České republice se politici dosud neumí bránit sprostotě a urážkám tak, jak by bylo třeba.
Snad proto může Jindřich Rajchl beztrestně šířit zlo a nenávist. A urážky jsou nejen že tolerovány, ale evidentně vítány na jeho sociálních sítích.
Jen pár vzorků toho, co tam lze číst:
Pavel je odporná lidská bytost, které bych nepodal ani ruku.
Proč už ho neodsoudíte za velezradu? / Pavla/
Jindro, už dávno jste mu měli zavřít hubu a tipec.
To je jen zlomek z komentářů, které jsou pod statusem Jindřicha Rajchla, proti kterým jmenovaný nijak nezasahuje, na rozdíl od těch, kteří jej kritizují. Ti často dostávají blokaci, přestože komentuji slušně a neurážejí. Možná proto.
Myslím si, že je nejvyšší čas nastavit pravidla. Poslanec totiž by měl být vzorem slušnosti a ctnosti. Měla by to být osobnost která je zárukou pravdy a spravedlnosti. Nejedná přece jen za svoje voliče, ale jedná v zájmu celku. Musí tedy respektovat i ty, se kterými nesouhlasí, protože respekt neznamená automaticky souhlas. Respekt je i to, že pokud je někdo zvolen počtem tří milionů voličů, je to znamení důvěry, která mu byla dána, a i když nejsem jedním z těch, kteří jej volili, musím se sklonit před touto důvěrou. Ne, souhlasit, ale respektovat. A tomu přizpůsobit i kritiku.
Takže by pro poslance měla být nastavená pravidla, jakým způsobem mají komunikovat ve veřejném prostoru a tato pravidla by měla být vymahatelná. Protože kam se žene Česká republika? Není možné postavit před spravedlnost poslance, protože si vytvořili pohodlnou většinu, a tak se mohou klidně smát do tváře těm, co žijí a podnikají slušně. Jiní poslanci zase beztrestně urážejí a dehonestují kolegy a kolegyně a o těch, kteří si dovolí mít jiný názor, hlásají, že jsou nevzdělaní.
To by mělo skončit.
Ze sociálních sítí Jindřicha Rajchla nezjistíme, co dělá, jak naplňuje své povinnosti, za které je štědře placen. Vidíme tam jen aroganci a nadutost. A výsměch všem slušným lidem. Problém je, že zlo se často šíří rychleji než dobro. A tak se může stát, že pokud vedení sněmovny, politici nepostaví mantinely, bude brzo jemu podobných většina.
