Hlavní obsah
Hry

Hraní videoher má pozitivní účinky na děti i dospělé

Foto: Kozáková Václava

Stále slyšíme o škodlivosti her. A u dětí dvojnásob. Ale současná věda mírně mění názor. Hraní má pozitivní dopad na náš mozek. Dětem navíc zvyšuje IQ. Co škodí, je závislost. Ale spadnout do ní, není zas tak snadné. Jen časté hraní k tomu nestačí.

Článek

Výzkumy potvrzují pozitiva hraní videoher

Závěry dlouhodobých studií jsou optimistické. Hraní videoher přináší celou řadu benefitů:

  • ‌přispívá k psychické pohodě a zmírňuje účinky stresu
  • dodává sebevědomí (pro mozek je úspěch ve hře stejně skutečný jako v realitě)
  • zvyšuje postřeh
  • podporuje schopnost učit se a řešit problémy
  • posiluje paměť a logické uvažování
  • rozvíjí kreativitu
  • zlepšuje manuální zručnost (Studie prokázala, že chirurgové hrající videohry dělají méně chyb než chirurgové - nehráči.)
  • snižuje izolaci u lidí, kteří žijí sami
  • zlepšuje zrak (prostorové vidění, všímavost pro detaily. Zde platí všeho s mírou. Nadměrné hraní, resp. sledování monitoru bez přestávek zrak zhoršuje.)
  • přispívá k učení se novým věcem (angličtina zeměpis, historie)

Dlouhodobé hraní videoher zvyšuje dětem IQ

‌V USA byla provedena studie, zkoumající vliv hraní videoher na IQ dětí ve věku 9 - 10 let. Výsledky jsou překvapující. Dětem, které hrály pravidelně videohry vzrostlo IQ. Těm, které hrály více her, vzrostlo IQ více. A největší nárůst IQ byl po 2 letech naměřen dětem, které hrály delší čas než ostatní.

Další výzkumy a zkušenosti odborníků potvrzují, že děti a teenageři se hraním her naučí:

  • ‌vytrvalosti (k cíli vedou překážky a úkoly)
  • přijímat riziko
  • řešit problémy
  • rychle se rozhodovat
  • najít si kamarády, zapadnout, případně překonat strach z nových lidí. Mezi dětmi, které hrají hry je méně šikanovaných.
  • vůdčím schopnostem a efektivitě
  • prostorové orientaci
  • více si zapamatovat
  • ovládat angličtinu

Pozitivní účinky hraní videoher na seniory

Už dávno neplatí, že o PC a mobilní hry mají zájem jen mladí. I když je jich, podle statistik, nejvíce. Z průzkumů vyplývá, že asi 8 % českých seniorů 65+, kteří mají internet, hraje pravidelně videohry.

Existují i speciální online hry pro seniory. A také pro lidi, potýkající se s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou. Tyto hry zvyšují soustředění, zlepšují prostorovou orientaci a sociální interakce (včetně komunikace s rodinou).

Ale i komerční hry mají pro seniory blahodárné účinky, protože:

  • ‌posilují paměť
  • zlepšují prostorovou orientací
  • trénují pozornost
  • učí zvládat více úkonů zároveň
  • pomáhají k pozitivnímu naladěn

V mozku seniorů dochází k pozitivním fyzickým změnám. Např. hraním hry „Supermario“ došlo po 2 měsících ke zvýšení objemu HIPOKAMPU (oblast mozku zodpovědná za paměť a schopnost učit se).

Co když se zábava přehoupne do závislosti

Pokud se to stane, je to samozřejmě problém. Ale ono se to jen tak „nepřehoupne“. Závislost se rozvíjí pomalu. Mezitím si můžeme všimnout varovných signálů. Člověk postupně začíná žít jen online. Nemá koníčky a volnočasové aktivity, nesetkává se fyzicky s kamarády, špatně jí, zanedbává hygienu, má potíže se spánkem. Minimalizuje pobyt venku, nesportuje. Když ho „odpojíte“, nastane poprask.

Herní závislost má ale jinou příčinu než časté hraní. Dlouhé nebo časté hraní samo o sobě k závislosti nevede. Jak to tedy je? Hrajeme hry, protože nás to baví. Když nás něco baví, mozek uvolňuje hormon dopamin. A my se díky tomu cítíme „na vrcholu blaha“. Ne nadarmo se dopaminu přezdívá „hormon štěstí“. Když nás baví videohry, dostaneme při hraní dopaminový koláček. A kdo by nechtěl další? Tak hrajeme zase. To je ale stále v pořádku. Na principu dopaminové odměny fungují všechny živé bytosti. Jde o opatření pro přežití. Problém nastává, když se dopaminového mlsání nemůžeme nabažit. Na to ale musíme mít pořádný „dopaminový hlad“. Takový hlad je příznakem duševní bolesti. Když život neservíruje koláčky štěstí, máme potřebu si je doplnit jinak. U každé závislosti je nutné hledat důvod. Něco není v životě člověka (dítěte) dobře. A potřebuje pomoc druhých. Někdy to chvíli trvá, než se stav zlepší. Ale odborníci z centra léčby závislostí říkají, že pokud nás život zase začne bavit, závislost zanikne.

Pro vznik závislosti překvapivě také není rozhodující čas, strávený hraním. Existují profesionální hráči videoher, kteří hrají opravdu hodně. Díky tomu, že zdravé jí, sportují, chodí ven a setkávají se s kamarády, závislost je neohrožuje.

Nechci rizika závislosti zlehčovat. Jen to vypadá, že není tak velkým strašákem, jak se někdy prezentuje. Videohry konzumuje 40 až 50 % populace. Závislých video hráčů je 1 až 4 % z nich.

Hrajme tedy videohry nebo dělejme cokoliv, co nás baví. Získáme natrvalo plno užitečných dovedností, odreagujeme se od starostí a čekají nás dlouhá léta. Jenom nesmíme zapomenout žít pořádně i offline.

Studie:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám