Článek
Jenže zatímco vegetace na sebe strhává největší pozornost, pod zemí se odehrávají procesy, které jsou pro obnovu krajiny neméně důležité. A jednu z hlavních rolí v nich hrají houby.
Houby nejsou jen hřiby či muchomůrky. Velká část života hub probíhá skrytě, v půdě, rozkládající se organické hmotě nebo v blízkosti kořenů rostlin. Zde pomáhají vytvářet podmínky pro další život, podílejí se na koloběhu živin a spolupracují s vegetací, která postupně osidluje narušená území.
Když se houby zapojí do obnovy půdy
Na čerstvě vzniklých výsypkách jsou podmínky pro život poměrně náročné. Povrch může tvořit směs jílu, písku, kamení nebo dalších materiálů, které byly během těžby přemístěny. Chybí zde ale - oproti běžné půdě - dostatek organické hmoty, vyvinutá půdní struktura a bohatá společenstva půdních organismů.
Postupně se ale i na těchto místech objevuje život. První rostliny vytvářejí kořeny a nadzemní části odumírají. Na povrchu se začínají hromadit rostlinné zbytky - a jsou to houby, kdo se výrazně podílí na jejich rozkladu. Některé druhy jsou schopné rozkládat složité organické látky obsažené v odumřelých rostlinách. Díky jejich činnosti se živiny postupně vracejí do koloběhu, a znovu pak mohou být využívány dalšími organismy.
Mykorhiza aneb Spolupráce hub a rostlin
Zajímavou funkcí hub je jejich spolupráce s rostlinami. Tento vztah se označuje jako „mykorhiza“. Spočívá v propojení houbových vláken s kořeny rostlin. Houba díky svému rozsáhlému podzemnímu podhoubí dokáže pronikat do drobných prostor v půdě a pomáhat rostlině získávat vodu a minerální živiny. Rostlina jí na oplátku poskytuje část organických látek, které vytváří při fotosyntéze.
Taková spolupráce může být zvláště výhodná právě v posttěžební krajině. Půda zde mnohdy neobsahuje dostatek živin; rostliny mohou být vystaveny suchu, vysokým teplotám či dalším nepříznivým podmínkám.
Mykorhizní houby tak přispívají k úspěšnému uchycení některých rostlin a jejich dalšímu růstu. Nejedná se jen o stromy. S houbami spolupracuje i řada trav, bylin a dalších rostlin. I těch, které se na sukcesních plochách objevují už v ranějších fázích vývoje.
Stejně jako se během sukcese mění vegetace, proměňují se i společenstva hub. Na začátku se na výsypkách uplatňují druhy schopné přežívat v náročných podmínkách, které využívají dostupné zdroje organické hmoty. S rozvojem vegetace se poté mění i prostředí pod povrchem - přibývá rostlinných zbytků - kořenů, organické hmoty… Půda se stává strukturovanější a mění se její vlhkost i dostupnost živin. Tím vznikají podmínky pro další skupiny hub.
Roli mohou hrát například i pionýrské dřeviny, mezi které patří břízy nebo vrby. Ty se umí uchytit i na některých narušených stanovištích a vytvářet vztahy s mykorhizními houbami. Jak se jejich porosty rozrůstají, postupně se mění také půdní prostředí.
Na sukcesních plochách, které jsou starší a na kterých se už vytvořily křoviny či mladší lesní porosty, mohou být houbová společenstva odlišná od těch, která nalezneme na čerstvě vzniklých výsypkách. Nicméně to neznamená, že každý plocha prochází stejnými změnami či to, že počet druhů hub musí časem neustále růst. Vývoj závisí mnohem více na složení substrátu, vlhkosti, okolní vegetaci i dalších podmínkách konkrétního místa.
A co nám mohou houby prozradit o vývoji krajiny? Houby jsou zajímavé také z pohledu výzkumu, jelikož jejich přítomnost a složení společenstev mohou odborníkům napovědět, jak se vyvíjí půda a jaké ekologické vztahy se v ní postupně vytvářejí.
Například výzkumy na hnědouhelných výsypkách v okolí Sokolova ukázaly, že se během několika desetiletí mění společenstva mykorhizních hub. Velkou roli přitom hraje i složení okolní vegetace. Houby a rostliny jsou totiž propojené a jejich vývoj se navzájem ovlivňuje. Ačkoliv jsou houby pro obnovu krajiny často velmi užitečné, ne všechny plní stejnou funkci. Některé rozkládají odumřelou organickou hmotu, jiné zase vytvářejí mykorhizní vztahy s rostlinami a další působí jako parazité nebo původci rostlinných chorob.
I tyto rozdílné role patří k fungování ekosystému. Houby se zapojují do složité sítě vztahů, které ovlivňují růst rostlin, dostupnost živin i další procesy odehrávající se v půdě. Na sukcesních plochách je proto důležité vnímat houby jako součást celého postupně vznikajícího společenstva. Není přitom vždy nutné jejich vývoj přímo řídit. Pokud má území vhodné podmínky a může se přirozeně vyvíjet, houbová společenstva se často postupně vytvářejí spolu s vegetací.
Zdroje:





