Článek
Divím se, kolik lidí využívá samoobslužné pokladny. Já to nechápu, protože si tam připadám jako pokladní, a ještě dostanu vynadáno od těch, kteří mají dělat svou práci, že jsem udělala něco špatně. Navíc to stojí čas, rozhodně ho nešetří a dělá to jen problémy.
Já a pokladní? Ne!
Až si budu chtít hrát na prodavačku, půjdu tam. Do té doby se ale nechám obsloužit u klasické pokladny, kde jsou za to lidé placení. A až je zruší, jako že je zruší, chci zaplatit za to, že si namarkuji nákup a obsloužím se sama!
Největší drzost je, když za mnou přijde někdo z personálu během toho, co čekám frontu na pokladnu a řekne mi, jestli nemůžu jít na samoobsluhu, že je tam volno. Ne, děkuji, nechci, ráda si to tu vystojím a přijde mi krajně nevybíravé, aby mě někdo přesvědčoval a rozhodoval za mě, kde budu platit svůj nákup.
Rozhodnu se sama
Dejte nám na výběr a vůbec nás neposílejte někam, kam nechceme. Přiznám se, že jsem tam opravdu jednou šla, abych neodsoudila dopředu něco, co neznám. Samozřejmě jsem tam strávila spoustu času a neustále mi to hlásilo nějakou chybu. Než mi přišel někdo pomoct, bylo dobrých pět minut pryč. A na konci nákupu, když jsem vše namarkovala, mi to oznámilo, že lze platit jen kartou. Tak touhle zkušeností to pro mě skončilo.
Nikdy tyto samoobsluhy používat nebudu a pokud zruší klasické pokladny, klidně někomu ze zaměstnanců řeknu, ať to za mě jde namarkovat a celé vyřešit.
Občas situaci u samoobslužných pokladen pozoruji a nestačím se divit. Prodavačky důležitě chodí mezi zákazníky, jak kdyby to byly jejich nadřízené a dirigují a peskují. Tak na to nejsem zvědavá.
