Článek
Moje šéfová má snad všechny špatné vlastnosti, které si jen umíte představit. A garantuji vám, že to si opravdu nepřejete.
Závist, negativní pohled na svět, neporozumění své práci, povyšování se, zlost, neustálé stěžování – to je jen málo z toho, co musíme s mými kolegy snášet. Je to ubíjející a totálně nám to kazí každý pracovní den.
Je to zakomplexovaná osoba, která všem závidí i prd a nehodlá to skrývat, všichni dělají všechno špatně, až na ní a sama o sobě říká, že má práce nad hlavu a málo peněz. Ve finále všichni vědí, že nedělá nic a peněz má dost (i když to je subjektivní názor). Dokáže udělat peklo každému, kdo se jí opováží oponovat a nemá empatii ani pochopení.
Jsem jediný člen našeho týmu, který říká nahlas, co si myslí. Všichni se bojí o svou práci, a tak mlčí. Já rozhodně ne, takže jsem hlavním trnem v oku. Je to každodenní boj, který nikdy nevzdám. Můžu ale být v klidu, protože mě nevyhodí – dělám svoji práci dobře, což i ona uznala a rozhodně nemíní nikoho hledat.
Před vedením vypadá jako největší profesionál, nápady svých podřízených vydává za své a má jistou ochranu. Nikdo neví proč.
Možná si říkáte, proč neodejdu. Ona je ale jediný důvod, proč bych odešla. Jinak svoji práci miluji a mám tam skvělé podmínky. Navíc bych jí neudělala takovou radost, abych odešla. Na jednu stranu by se cítila jako vítěz, na druhou by ale musela někoho hledat. No, teď je to vyostřené a uvidíme – můžu odejít ze dne na den.
Zajímalo by mě, zda je to tak všude a každý šéf je neschopný parchant. Slyším to totiž ze všech stran. Proč to začíná být standard?
