Článek
Všechnu zlost z celého dne v práci a únavu jsem chtěla utopit ve zmrzlině, jejíž půlku jsem plánovala sníst na posezení. Dost jsem se na to upnula a věděla, že mi to pomůže. V obchodě jsem se rozmýšlela, kterou si koupím a nakonec jsem se rozhodla pro vanilkovou příchuť, taková klasika. Koupila jsem si k tomu ještě šlehačku a spoustu ovoce.
Už jsem se blížila k domu a měla lepší náladu, protože jsem věděla, že si udělám večer pro sebe. Jen co jsem přišla, jsem ještě zmrzlinu hodila do mrazáku, aby byla pořádně studená a nerozteklá a šla jsem si dát rychlou sprchu. Vybrala jsem si film, nakrájela ovoce a připravila na gauči měkoučkou deku.
Vzala jsem si pořádnou lžíci a i s celým kýblem se přesunula na pohovku. Otevřela jsem zmrzlinu a – zaječela jsem a celej kyblík odhodila. Byla tam zmrzlá placatá žába, přes celou tu zmrzlinu. Zvedl se mi žaludek a začala jsem brečet. Měla jsem fakt hrozný den a tohle bylo jediné, na co jsem se těšila. To si snad v tom nejmenovaném řetězci dělaj srandu.
Ten pohled byl nechutný a totálně jsem přestala mít na cokoliv chuť. Tenhle den skončil tak hrozně, jak začal. Dopadlo to tak, že jsem se vším sekla a šla spát. Ráno se mi opět zvedl žaludek, když jsem v obýváku našla ten stejný kýbl, co jsem tam nechala, jen s totálně rozteklou zmrzlinou a plavající žábou. To byl skvělý pohled, ale už jsem to ani nemohla odnést do toho obchodu. Asi si dlouho zmrzlinu nekoupím. Fuj!
Autorka: Tereza
