Článek
Na začátek bych chtěla osvětlit jednu věc. Vím, že existují tři třídy – nižší třída, střední a bohatí. Myslím si, že patřím do střední třídy a mám kolem sebe lidi ze všech třech tříd. Mohu proto okomentovat situaci, ve které se nacházíme. V televizi a v novinách se dennodenně dočítám, že lidí nemají peníze, že skoro nemají co do pusy a že procházíme krizí (to už ale tvrdí několik let).
Jak se kolem sebe dívám, absolutně to neodpovídá. Samozřejmě, že neznám každého obyvatele v republice a samozřejmě, že jsou mezi námi i ti, kteří opravdu trpí chudobou, je jich ale málo.
Stačilo mi, když jsme chtěli jít v sobotu večer do restaurace a do žádné jsme se nedostali. Proč? Protože jsme neměli rezervaci a každá, do které jsme přišli, praskala ve švech. Lidé, co nemají peníze, rozhodně nechodí do restaurací. A ráda bych podotkla, že se nejednalo o levné hospody nebo podniky nižší cenové kategorie, nýbrž o lepší restaurace, kde jídlo stojí 350 Kč.
Plné restaurace a k prasknutí narvaná obchodní centra, kde se prochází lidí s plnými taškami, mě přesvědčují o tom, že na tom opravdu nejsme tak špatně, jak se říká. Ono je taky otázka, co je chudoba a co znamená, že člověk nemá peníze. Každý si to totiž vykládá jinak. Pokud máte střechu nad hlavou, máte co jíst a máte i na jízdenku na autobus, který vás doveze na výlet, nemůžete říkat, že jste chudí jen proto, že zrovna nemáte na dovolenou, na kterou jste byli zvyklí jezdit každý rok.
Když jdu do obchodu, vídám lidi s po okraj plnými košíky, ve kterých viditelně nemají jen potřebné potraviny, ale nachází se v nich i „blbosti“, jako jsou sladkosti nebo jiné pochutiny.
Zkusme se nad tím zamyslet a zapřemýšlet, proč v nás stát chce vyvolávat dojem, že se nacházíme v krizi a že lidé volají o pomoc, protože nemají peníze a skoro umírají hladem (s nadsázkou).
Poznámka: Článek je vytvořen na základě osobních názorů autora. Jeho cílem není někoho urazit či podporovat nenávist vůči určité skupině.
