Článek
Pětatřicetiletého vraha roku 1981 odsoudili za vraždu dcery Marianne Bachmeier. Rozhodně to nenechala jen tak a poté, co se jí povedlo propašovat do soudní síně pistoli, ho šesti střelami usmrtila.
Okamžitě se rozjel soudní proces a samotný akt vyvolal u veřejnosti velké ovace. Většina lidí byla na její straně a chápala to jako logický čin. Zákony ale mluví jasně a bez ohledu na předešlé okolnosti a situaci se jednalo o vraždu, za kterou má pykat.
Truchlící matka měla pro tento čin očividný důvod a byl proto chápán jako pomsta jejího dítěte. Na druhou stranu se objevili lidé, kteří chtěli pro Marianne trest, který ji patří.
Tehdy potřebovala peníze, takže svůj příběh prodala do nejmenovaného deníku a veřejnost se o ní dozvěděla téměř vše. I to, že byla v očekávání svého druhého dítěte znásilněná a že měla přísného autoritářského otce.
Její zabitá dcera Anna byla zavražděna v sedmi letech svým sousedem, což byl léčený sexuální deviant, který byl dobrovolně vykastrován, ale později postoupil hormonální léčbu a jemu se vrátila chuť na sex. A bohužel to odnesla Anna. Nikdo dodnes neví, co musela poslední hodiny svého života zažívat. Predátora udala jeho snoubenka a tělo bylo ještě ten den odhaleno.
Marianne později řekla, že už nemohla snášet jeho lži, a tak ho střelila, chtěla do obličeje, ale trefila se pouze do zad. Nechává se bez odporu zadržet. Byla pouze zoufalou matkou nebo chladnokrevnou vražedkyní? Lidé se nemohou dodnes shodnout.
Odpykala si polovinu trestu, vdala se v Nigérii, později se přestěhovala na Sicílii a ve 46 letech zemřela na rakovinu slinivky.
