Článek
Svatba není dětská akce, ačkoliv si to mnoho lidí myslí, a pokud sami novomanželé děti nemají, mohou se rozhodnout uspořádat ji bez dětí. A to je i náš případ. Nechceme shánět chůvy a nechceme řešit ani znuděné děti. Není to o tom, že bychom je neměli rádi, ale na této akci je zkrátka nechceme.
Děti ze svatby stejně nic nemají a jejich rodiče si to s nimi ani neužijí. My chceme, aby se nám hosté věnovali a měli na svatbu hezké vzpomínky. Ne aby matky odcházely uspávat své ratolesti a lítali za nimi celý den.
Proto jsme se rozhodli nepozvat žádné děti. Čekali jsme problémy, ale ne takové, které vznikly. Samozřejmě bychom klidně pár dětí pozvali, ale to by bylo jaksi nespravedlivé vůči ostatním.
Někteří hosté, zejména kamarádi, vyjádřili souhlas a dokonce byli někteří i rádi, že si seženou hlídání a konečně si užijí nějakou svatbu bez svých ratolestí.
V rodině z toho jsou rozbroje, což jsme nečekali. Někteří lidé odmítají bez dětí přijít a tvrdí, že jejich děti nemáme rádi. Berou si to zkrátka osobně a dokonce nám i do očí řekli, že buď přijdou s dětmi nebo vůbec.
Přijde mi to neuvěřitelně drzé a sobecké a pokud to vidí takto, tak nemusí chodit. Je to oslava naší lásky a ne dětí někoho „cizího“. Smůla.
Jak byste to brali vy?
