Článek
Kamarád Petr se mi svěřil s hlavním důvodem rozchodu s jeho partnerkou.. udělejte si názor sami.
Nikdy jsme se o dětech nebavili a já ani nevěděl, jak jí říct, že se mnou se dětí nedočká. Odhodlával jsem se na začátku vztahu tak dlouho, až jsem to vzdal. Nechal jsem to být a čekal na vhodnou příležitost. Ta dodnes nepřišla. I když…
Byli jsme spokojení tak, jak to bylo a neplánovali jsme svatbu ani děti. I když ve skrytu duše přítelkyně možná ano. Jednou jsem přišel domů a ona byla hodně nervózní. Poznal jsem, že mi chce něco říct, ale nenapadlo mě, že to bude takhle vážné.
Chtěla, abych si nalil panáka a sedl si. Už jsem si myslel že se semnou chce rozejít, když v tom vytáhla ultrazvuk. Koukal jsem na to jako blázen a ona začala hned vysvětlovat, že si myslela, že děti chtít možná nikdy nebude, ale teď, když se to neplánovaně povedlo, je najednou šťastná a celá naplněná a doufá, že to budu mít stejně.
To byl trochu omyl. V tu chvíli se mi zalily oči slzami. Ani nevím, jestli z lítosti, že to není moje nebo proto, že mi právě řekla, že mě podvedla. Ona samozřejmě myslela, že brečím dojetím. Objala mě a v tu chvíli jsem jí odstrčil. Nechápala.
Řekl jsem jí na férovku, že není v žádném případě možné, že by se mnou mohla být v očekávání, protože já nemůžu mít děti. Najednou se lekla, zarazila a začala koukat do země. Jako by věděla, že to prasklo.
Rychle jsem se oklepal a okamžitě jí ubezpečil, že si může sbalit věci a vypadnout. Ať mi nic nevysvětluje, nic mi neříká a jde mi z očí. Udělala to a vypadala jako zbitý pes.
Odešla. sesypal jsem se. Myslel jsem, že spolu budeme do konce života. Něco končí a něco nového snad někdy ještě začne.
