Článek
Určitě jste to už někdy zažili. Na pár dní starém pečivu či zelenině je modro-šedá plíseň, která, pokud pokrývá jen malou část potraviny, se zdá být neškodná. Nebudeme se nyní bavit o případě, kdy je jídlo celé plesnivé, tam se předpokládá, že ho nikdo jíst nebude a skončí rovnou v koši.
Jak je to ale s lehkou plísní?
Jsou lidé, kteří celou potravinu vyhodí do koše nebo ti, kteří nechtějí plýtvat, plesnivou část odkrojí a zbytek sní. Ale pozor, plíseň vás může i otrávit! Obecně vzato se nedoporučuje jíst něco, na čem byla plíseň, byť jen malá. Škodlivé mikroorganismy (houbové jedy) totiž velmi rychle prostupují celou potravinou, což není na první pohled vidět ani cítit. Nevědomky pak sníte plíseň, která ve vašem těle může způsobit zdravotní problémy.
Pokud se vám to stalo jednou nebo dvakrát, pravděpodobně se nemusíte bát, ale ve chvíli, kdy je těchto situací víc, koledujete si o nepříjemné potíže. Mykotoxiny se totiž budou hromadit v těle, usazovat se a zatěžovat játra, ledviny nebo celkově imunitní systém. To může následně vyvolat vznik vážnějších onemocnění.
Neplést s ušlechtilou plísní
Někteří jedinci by se teď mohli zhrozit a zařeknout se, že už nikdy nesní hermelín nebo nivu, kde je plíseň žádoucí. To je ale úplně jiný druh plísně, který sníst bez pochyb a okolků můžete. Nemějte strach a jezte potraviny, které by bez plísně ani nevznikly.
Kdy lze plíseň odkrojit a zbytek potraviny sníst?
Opravdu jsou případy, kdy to udělat můžete. Platí to u tvrdých kousků, u kterých nemá plíseň šanci proniknout do celé potraviny nebo se to děje velmi pomalu. Příkladem je mrkev, celer nebo zelí. Zpravidla se to týká jídla, které tolik nepodléhá vlhkosti a neobsahuje tolik vody a měkkosti. A jak na odkrojení? I to má svá pravidla. Nikdy nestačí jen plíseň seškrábnout, naopak je třeba ukrojit s plísní i poměrně velkou „zdravou“ část, abyste se vyhli tomu, že sníte část, ve které plíseň již je, jen ji nevidíte. Nepsaným pravidlem jsou 3 cm od plísně.
Zdroje:
