Článek
Když jsem pracovala jako prodavačka, byla jsem opravdu v dennodenním kontaktu s lidmi. Bohužel jsem se s nimi musela i bavit a nejvíc jsem začala být vysazená na ty, kteří mě ignorovali. A že jich bylo hodně. Určitě není třeba toto vztahovat na všechny, ale dle mých zkušeností tak 50 % zákazníků neumělo otevřít ani pusu a když ji otevřeli, tak se něco dožadovali.
Mladým chybí výchova
Teď se vyjádřím k mladé generaci, nemám tím na mysli malé děti, kteří teprve procházejí výchovou a vyvíjejí se. V patnácti letech ale už očekávám, že vědí, kdy se zdraví a kdy se děkuje. Pravděpodobně napodobují své rodiče, proto při příchodu mlčí a při odchodu také. Jednou jsem takhle jednoho kluka, kterému mohlo být tak 19, okřikla, ať nejdřív pozdraví a pak se budeme bavit dál. Začal na mě zvyšovat hlas, a dokonce nešel daleko ani pro sprostá slova.
Skončilo to tak, že přišel manažer a vynadáno jsem dostala já. Bylo to nespravedlivé a kluk se jen utvrdil v tom, že byl v právu a že zdravit rozhodně nemusí. Smutné. Pak se nemůžeme divit, že jsou mladí nevychovaní.
Důchodci jsou stejní
Máme mezi námi seniory, kteří jsou slušně vychovaní, a pak ty, které otravuje život, jsou na všechny nepříjemní a myslí si, že jim patří svět. Dokonce jsou tu i takoví, kteří mi tykali a dávali příkazy. Jenže je to v obchodech bohužel tak, že náš zákazník, náš pán, takže pokud jsem nechtěla přijít o práci, musela jsem jako otrok plnit jejich přání.
Jednou jsem udělala takový experiment a rozhodla jsem se, že nechám první zdravit zákazníky, abych si udělala přehled. S některými jsem tak neprohodila ani slovo, někteří klasicky pozdravili a pak tu byli ti, kteří sami nepozdravili, ale mně skoro vynadali, že nejsem vychovaná. Tohle už mi přišlo směšné.
Ať už máte špatný den nebo špatnou náladu, vždy zdravte. Vyjadřujete tak úctu a dost to vypovídá i o vás. Možná se k vám pak lidé budou chovat lépe.
